Schmidtův teleskop
Z Wikina
Schmidtův teleskop (Schmidtova kamera, Schmidtova komora, Schmidtův dalekohled, Schmidt, hovorově „šmitka“) je katadioptrický dalekohled zkonstruovaný v roce 1930 estonským astronomem a optikem Bernhardem Schmidtem (1879–1935).
Objektivem Schmidtova teleskopu je kulové zrcadlo. Taková zrcadla se snadno brousí, avšak jsou zatížena kulovou vadou. Normálně se této vady optik zbavuje tak, že kulové zrcadlo přibrousí v paraboloid. To je však možné jen pro malá zorná pole (menší než průměr Měsíce). Větší pole jsou na okraji zatížena komou. Ve Schmidtově teleskopu je ponechána kulové plocha (která nevytváří komu) a kulová vada zrcadla je odstraněna pomocí skleněné korekční desky. Její průměr je menší než průměr zrcadla (aby nedocházelo k vinětaci obrazu). Korekční deska se umísťuje blízko středu kulové plochy zrcadla.
Obraz vzniká mezi korekční deskou a zrcadlem. Obraz není rovinný, ale prostírá se na kulové ploše. Proto jsou fotografické desky do Schmidtova teleskopu kulově prohýbány. Ostře zobrazené hvězdné pole má průměr až 10° (asi 20 měsíčních průměrů).
Základní údaje o Schmidtově teleskopu se udávají v tomto pořadí:
- (průměr korekční desky) / (průměr kulového zrcadla) / (ohnisková vzdálenost).
Například:
- 1,2 m / 1,8 m / 3,1 m.
Velký Schmidtův teleskop Palomarské observatoře pořídil snímky oblohy (pro Palomar Sky Survey) do 21 mag. Na jižní polokouli je obdobný britský Schmidtův teleskop v Anglo-australské observatoři, který pořídil část Přehlídky jižní oblohy (Southern Sky Survey). Mezi amatéry je oblíbená kombinace Schmidtova teleskopu s Cassegrainovým teleskopem - tzv. Schmidtův-Cassegrainův teleskop.
Obsah |