Zrcadlo

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Hladká plocha, odrážející světlo nebo jiné druhy elektromagnetického záření. Odraz od plochy probíhá podle zákona odrazu. Plocha zrcadla, které má zobrazovat, musí mít nerovnosti menší než desetina vlnové délky. Proto zrcadlem pro

rádiové vlny může být paraboloid z drátěné sítě, jejíž oka jsou menší než desetina vlnové délky přijímaného záření. (Rádiová zrcadla jsou velká desítky až sto metrů a sítí jsou tvořena proto, aby jimi procházel vítr.)

Původní zrcadla optických dalekohledů (reflektorů) byla ze slitiny mědi a cínu, zvané zrcadlovina. Kovy se však teplem značně roztahují a jejich tvar se při změně teploty deformuje. Proto se začalo užívat sklo a později sklu podobné látky, jejichž teplotní roztažnost je prakticky nulová.

Druhou důležitou vlastností povrchu zrcadla je jeho schopnost odrážet co největší část dopadajícího světla, tj. vysoká odraznost, bez rozptylu. Proto se povrch zrcadla postříbřil nebo pohliníkoval. Velmi dobrá odraznost se dociluje nanesením velmi tenkých vrstviček, které mají střídavě vysoký a nízký index lomu. Zrcadla jsou důležitým prvkem mnoha astronomických přístrojů. Podle tvaru odrážející plochy se dělí na z. rovinná, vypuklá nebo vydutá. Jako hlavní zrcadla reflektorů se nejčastěji užívají kulová nebo parabolická zrcadla. Parabolická zrcadla nemají kulovou vadu, avšak při širokém zorném poli se na krajích projevuje koma. Sférické objektivy nemají komu, ale mají kulovou vadu. V rentgenových dalekohledech mají zrcadla tvar plášťů komolých kuželů, jejichž vnitřní odrazivá plocha je vyklenuta do tvaru rotačního paraboloidu (u vstupního kužele) a rotačního hyperboloidu (u druhého kužele).

K nejznámějším zrcadlům patří objektivy: dalekohledu na Palomaru (průměr 5 m), kavkazského dalekohledu Specialjnoj astrofizičeskoj observatorii (6 m), japonského dalekohledu Subaru na Mauna Kea (8,3 m). Větší dalekohledy mají objektivy složené: Keckovy dalekohledy mají průměr složených zrcadel 10 m vzdálených 85 m. Mohou pozorovat současně týž objekt jako dalekohled o průměru 14 m. VLT Jižní evropské observatoře (ESO) pracuje se 4 dalekohledy o průměru zrcadel 8 m, což odpovídá dalekohledu o průměru 16 m. To je zatím největší složené zrcadlo na světě.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje