Koma
Z Wikina
Koma je plynný obal jádra komety, česky nazývaný vlasy, kštice. Každá kometa, která se přiblíží ke Slunci, má koma, kdežto ohon komety může chybět. Koma vzniká sublimací těkavých látek při přiblížení jádra komety Slunci přibližně na 3 AU.
Plyny vytékají z určitých oblastí jádra komety rychlostí 0,6-0,8 km s–1. Sublimující plyny těkavých látek s sebou strhávají prach, jehož zrnka se od jádra vzdalují o něco menší rychlostí (0,3-0,6 km s–1). Koma s jádrem tvoří hlavu komety. Koma má přibližně kulový tvar a může mít velikost 104-106 km. Hustota koma je 10 000—100 000 molekul v 1 cm3, což je 1000x řidší plyn než vakuum dosažené v laboratoři.
Záření komy pochází z fluorescence plynných molekul C2 (Swanovy pásy), CN a C3. Druhou složkou záření koma je sluneční světlo odražené od prachu. Ve viditelném spojitém spektru komet jsou absorpční čáry Fraunhoferova spektra. Kolem viditelné komy se prostírá rozsáhlé vodíkové halo, pozorovatelné v ultrafialové čáře Lα, které je mnohem větší než normální koma: jeho velikost může být až 10 mil. km. Z izofot bylo možné stanovit rychlost rozpínání vodíkového hala, které je 10x rychlejší než rozpínání koma Vodíkové halo vzniká rozkladem molekul vody, jejíž led je důležitou složkou jádra. Fotony ultrafialového záření (hv) rozkládají molekuly vody na vodík a hydroxyl: H2O + hv → H + OH . Nadbytečnou energii této fotodisociace má atom vodíku (H) a molekula hydroxylu (OH) jako kinetickou energii. V důsledku zachování momentu hybnosti odletí atom H až do vzdáleností milionů kilometrů. Těžší molekula OH neodletí tak daleko a vytvoří menší OH-komu, nez je H-koma.
Spektroskopická pozorování ukazují, ze z jádra sublimuje zhruba 1030 molekul (viz kometa), což představuje hmotnost asi tunu za sekundu. Sublimace probíhá po dobu několika mil. sekund, takže ztráta za jeden průchod perihelem je několik mil. tun plynů. Ztráty prachu jsou 10-100x nižší než ztráty plynů. Jen u velmi zaprášených komet jsou obě ztráty srovnatelné.
Rychlost a doba sublimace je různá pro různé komety. Pro jádro velikosti 15 km to znamená, že během jednoho přiblížení ubude na jeho povrchu vrstva několik metrů silná. Pevné částice z komety pokračují v její dráze a vytvoří proud meteoroidů. Setká-li se s proudem Země, částice v atmosféře způsobí meteorický roj.
Obsah |