Fotodisociace
Z Wikina
Fotodisociace je odtržení atomu z molekuly při pohlcení fotonu, který má odpovídající energii. Fotodisociace probíhá v horních vrstvách planetárních atmosfér při absorpci slunečního ultrafialového záření.
Na Venuši ve výškách kolem 140 km nad povrchem vytváří fotodisociace hlavního plynu CO2 kyslík, který tvoří asi 10–20 % atmosféry.
Fotodisociace má důležitou roli v hlavě komety. Rozkládá molekuly plynů, které z jádra sublimují. Např. z jádra se uvolňují molekuly vody H2O, které jsou ultrafialovým slunečním zářením rozkládány na vodík a hydroxyl:
- H2O + hv → OH + H
V Lymanově čáře Lα byla pozorována kolem viditelné hlavy rozsáhlá vodíková atmosféra (tzv. halo) o velikosti Slunce. Také hydroxyl OH tvoří intenzivně zářící atmosféru. Z intenzity Lα lze vypočítat, že každou sekundu je fotodisociací rozloženo nejméně 1033 molekul (tj. několik tisíc tun) vody.
Obdobný proces - disociace molekul vody ultrafialovým zářením Slunce - probíhá i ve vysoké atmosféře Země. Vodík z exosféry uniká do mezihvězdného prostoru a kyslík zůstává. Tento proces byl důležitý pro život, neboť znamenal vytvoření kyslíku a ozonu v atmosféře. Kyslík ve stratosféře vytvářel ozonosféru, která chrání vše živé na Zemi před ničivým ultrafialovým zářením Slunce. Díky dostatečně silné vrstvě ozonosféry se tak mohl před půl miliardou roků dostat život z moře na souš. V biosféře na souši pak došlo k biologické explozi - lavinovitému vzniků druhů („biologický big bang“).
Obsah |