H

Z Wikina

Obsah 1 h 2 H 3 Odkazy 3.1 Reference 3.2 Související témata 3.3 Literatura 3.4 Internetové odkazy

h

(malé písmeno h)

• Symbol pro jednotku času hodinu.

H

(velké písmeno H)

• Symbol pro jednotku indukčnosti.
• Fraunhoferova čára jednou ionizovaného vápníku, o vlnové délce 3968,5 Å (viz čáry H a K ).
• Chemická značka vodíku.
• S připojeným řeckým písmenem nebo číslicí označení členů Balmerovy série: H_α, H_β, H_τ , H_δ, H_ε = H₇, ...
• Hubbleova konstanta.
• Označení intenzity magnetického pole (H)
• První a nejintenzivnější čára Balmerovy série vodíku. Vzniká přeskokem mezi třetí a druhou hladinou vodíkového atomu. Je v červené oblasti spektra, její vlnová délka je 6563 Å (656,3 nm). Vzniká absorpcí v chromosféře a nejvyšší fotosféře. Středová část H_α je tvořena v nejvyšších vrstvách chromosféry. V křídlech čáry (viz profil čáry)je chromosféra průhlednější, a to tím více, čím dále od středu pozorujeme. V přechodu do spojitého spektra lze „nahlédnout“ do horních vrstev fotosféry. V místech proměnlivých magnetických polí je chromosféra zahřívána, což se projeví zjasněním čáry H_α (flokulová pole). Při slunečních erupcích se v jádru absorpční čáry H_α objevuje emise. Právě tato emise H_α je využívána k detekci slunečních erupcí.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy