H
Z Wikina
Obsah |
h
(malé písmeno h)
- Symbol pro jednotku času hodinu.
H
(velké písmeno H)
- Symbol pro jednotku indukčnosti.
- Fraunhoferova čára jednou ionizovaného vápníku, o vlnové délce 3968,5 Å (viz čáry H a K ).
- Chemická značka vodíku.
- S připojeným řeckým písmenem nebo číslicí označení členů Balmerovy série: Hα, Hβ, Hτ , Hδ, Hε = H7, ...
- Hubbleova konstanta.
- Označení intenzity magnetického pole (H)
- První a nejintenzivnější čára Balmerovy série vodíku. Vzniká přeskokem mezi třetí a druhou hladinou vodíkového atomu. Je v červené oblasti spektra, její vlnová délka je 6563 Å (656,3 nm). Vzniká absorpcí v chromosféře a nejvyšší fotosféře. Středová část Hα je tvořena v nejvyšších vrstvách chromosféry. V křídlech čáry (viz profil čáry)je chromosféra průhlednější, a to tím více, čím dále od středu pozorujeme. V přechodu do spojitého spektra lze „nahlédnout“ do horních vrstev fotosféry. V místech proměnlivých magnetických polí je chromosféra zahřívána, což se projeví zjasněním čáry Hα (flokulová pole). Při slunečních erupcích se v jádru absorpční čáry Hα objevuje emise. Právě tato emise Hα je využívána k detekci slunečních erupcí.