Měsíce
Z Wikina
(družice, satelity)
Nebeská tělesa, která obíhají kolem planet. U osmi planet sluneční soustavy bylo dosud zjištěno celkem více než 130 měsíců.
Velké měsíce Jupitera, Saturna, Urana a Neptuna mají přímý pohyb, tj. pohyb souhlasný s rotací planety. Tato skutečnost dokazuje, že vznikly z protosatelitního disku stejným způsobem jako planety z protoplanetárního disku, tedy současně s planetou. Mimo těchto pravidelných měsíce s přímým pohybem mají obří planety také měsíce s nepravidelným a retrogádním pohybem. Planety je patrně zachytily už jako hotová tělesa. Aby došlo k zachycení blízko letícího měsíce, musel ztratit značnou část své pohybové energie. K tomu došlo patrně třením v protoplanetární mlhovině v posledním období vzniku planet. Jiným způsobem zřejmě vznikl Měsíc Země – viz Měsíc.
Většina měsíce je kolem |obřích planet, kde je nízká teplota. Proto ledy (především vodní, ale i oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého, methanu, amoniaku a molekulového dusíku) byly důležitým stavebním materiálem pro jejich vznik. Některé měsíce Uranovy a Neptunovy, oba Marsovy Phobos a Deimos a nepravidelná retrográdní Phoebe mají povrch stejný jako uhlíkaté chondrity.
Velké měsíce po svém vzniku prodělávaly vnitřní změny. Hlavním zdrojem jejich tepla byla pohybová energie dopadajících planetezimál. Radioaktivita (uranu, thoria a draslíku) a [[|slap|slapy]] měly na zahřívání značný podíl. V rozehřátém nitru velkých měsíců mohla probíhat gravitační diferenciace.
Obsah |
