Rádiový teleskop

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(rádiový dalekohled, radioteleskop)

Anténa a elektronické zařízení (k zesílení, registraci, popř. i třídění dat) pro pozorování kosmických rádiových zdrojů. Anténa zachycuje zářivý tok velkou plochou (obvykle parabolickou nebo systémem dipólů) a přijímá na vlnových délkách v intervalu od 1 mm do 30 m. Výstup z přijímače byl dříve zaznamenáván jednoduše perem na odvíjející se pás papíru, na magnetofonovou pásku nebo — v poslední době — v digitální formě do paměti počítače pro další zpracování.

Rádiový teleskop zjišťuje především tyto vlastnosti rádiových zdrojů: hustotu toku (v jednotkovém frekvenčním intervalu), polohu zdroje na nebeské sféře (tzv. rádiová astrometrie), jeho úhlovou velikost, spektrum, polarizaci, popř. strukturu a jednotlivé podrobnosti a časové změny těchto vlastností. Podle požadavků kladených na rádiové teleskopy konstruktéři volí jeho sběrnou plochu, šířku anténního svazku (tj. rozlišovací schopnost), použitelné vlnové délky a šířku pásma, proměřování spektra a měření hustoty toku. Protože žádný rádiový teleskop nemůže plně vyhovovat všem aplikacím, je už jejich konstrukce zaměřena na určitý druh pozorování.

Rozlišovací schopnost rádiového teleskopu je minimální vzdálenost dvou bodových rádiových zdrojů, které anténa ještě rozliší. Přibližně se rovná šířce anténního svazku, tj. úhlu, v němž anténa přijímá. Přibližně se rovná 60° dělených průměrem antény vyjádřeným ve vlnových délkách. Např. anténa o průměru 30 m pozorující na vlnové délce 0,5 m má rozlišovací schopnost 1°.

Pro zvýšení rozlišovací schopnosti i citlivosti se používá anténní systém sestávající ze dvou oddělených jednotek, jejichž signály jsou vedeny napáječi do společného přijímače. To je rádiový interferometr. Antény jsou často uspořádány ve směru východ-západ a namířeny do stejného směru. Rotace Země pak způsobuje, že rádiový zdroj prochází anténním svazkem. Amplituda výsledného signálu se periodicky mění (jako interferenční pruhy) a výstup z přijímače má průběh sinusoidy. Její amplituda odpovídá hustotě toku záření a perioda sinusoidy závisí jednak na vzdálenosti anténních jednotek a jednak na vlnové délce přijímaného záření. Z interferenčních pruhů lze odvodit polohu zdroje a zaznamenat jeho podrobnosti.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]