Rádiový interferometr

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Při pozorování rádiového zdroje je výhodné použít co největší parabolické antény. Čím je parabola větší, tím užší je svazek paprsků (které vysílá anebo přijímá ze zdroje) a tím větší je také rozlišení podrobností v samotném zdroji. Velké antény jsou citlivější a zachytí slabší zdroje. Největší antény mají 100 m a vůbec největší má průměr 300 m (Arecibo). Maximální velikost parabolických antén rádiových teleskopů je omezena obrovskými náklady na konstrukci. K dosažení velké rozlišovací schopnosti se používá dvou (nebo více) menších rádiových teleskopů, které jsou propojeny a pracují jako interferometry na rádiových vlnách. Vzdálenost antén rádiového interferometru se nazývá jeho základna. Rozlišovací schopnost interferometru je srovnatelná s parabolickou anténou, jejíž průměr se rovná základně interferometru.

Pro dosažení vysokého rozlišení byl vybudován systém několika desítek parabolických rádiových teleskopů po celém světě, jejichž vzdálenosti jsou až tisíce kilometrů. (Viz VLBI). Pro dosažení ještě větší základny byl jeden rádiový teleskop umístěn na eliptickou dráhu kolem Země (viz VSOP).

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje