Kvarkové hvězdy
Z Wikina
Pozůstatky pulzarů. Rychle rotující neutronové hvězdy (pulzary) ztrácejí rotační energii a moment hybnosti ve formě fotonů a korpuskulárního záření. Odstředivá síla klesá a převládne gravitace. Dojde ke smrštění a zvýšení tlaku v neutronovém plynu. Neutrony jsou vybuzeny do stavu hyperonů. To jsou částice normálně nestálé, osamocené se rozpadají. Za vysokých tlaků se stávají stabilními. Pokud by se smršťování zastavilo u hyperonů, vznikl by rovnovážný stav. Takové těleso, vzniklé stlačením neutronové hvězdy, se nazývá hyperonová hvězda. Jestliže však tlak hyperonového plazmatu nestačí zadržet gravitační smršťování, hyperonové plazma je „rozdrceno“ na kvarkové plazma. Jestliže v této situaci stačí tlak kvarkového plazmatu odolávat vlastní gravitaci kvarkové koule, vznikne rovnovážné těleso – kvarková hvězda. Asi jeden pulzar ze sta má vhodnou hmotnost, aby se takovou hvězdou stal. Jestliže však hmotnost (a tedy vlastní gravitace) kvarkové hvězdy je příliš velká, dojde k úplnému zhroucení do černé díry. Při kolapsu velmi hmotných hvězd jejich jádro proběhne v kratičkém čase postupně degenerací, neutronovým plynem, hyperonovým plazmatem a kvarkovým plazmatem a skončí v černé díře.
Obsah |