Korpuskulární záření
Z Wikina
Korpuskulární záření je proud rychlých částic, které se rychle pohybují jedním směrem a stejnou rychlostí. Tím se korpuskulární záření liší od částic v plazmě s Maxwellovým rozložením rychlostí.
Na Zemi dopadá korpuskulární záření, jehož energetické spektrum je velmi široké: od částic slunečního větru (s energiemi 102–104 eV) až po částice kosmického záření (u nichž byla naměřena energie až 1020 eV), které pocházejí z mezigalaktického prostoru. Nejhojnějšími částicemi korpuskulární záření jsou elektrony a protony, jak odpovídá chemickému složení vesmíru.
Ze Slunce dopadá na magnetosféru neustálý proud korpuskulárního záření, který se nazývá sluneční vítr. Korpuskulární záření zachycené v magnetosféře Země tvoří radiační pásy. Obdobně i heliosféra je vystavena galaktickému větru, který na ni působí tlakem směrem od středových oblastí Galaxie.
Obsah |