Kosmický prostor
Z Wikina
(angl. space). V astronautice prostor, kde se pohybují družice, kosmické lodě, kosmické stanice a kosmické sondy. Je to prostor za hranicemi zemské atmosféry, Nepříliš vzdálený kosmický prostor (do vzdálenosti 2 mil. km) se nazývá prostor kolem Země, okolní prostor, okolozemský prostor. Dále je pak vzdálený kosmický prostor (angl. deep space, tj. hluboký prostor). Názvosloví však není ustálené, neboť ani „hranice atmosféry“, ani uvedené rozmezí 2 mil. km (doporučené Mezinárodní telekomunikační unií) není všeobecně přijímáno. Nepředstavují totiž žádné fyzikální rozhraní. Ostatně, z kontextu je obvykle jasné, o který prostor jde.
kosmický prostor planetární soustavy se nazývá meziplanetární prostor. Obdobně mezihvězdný prostor je prostor je prostor mezi hvězdami a mezigalaktický prostor je prostor mezi galaxiemi.
V nejširším významu kosmický prostor (prostor nad atmosférou Země) není prázdnota, jak se dříve astronomové domnívali. Je řídce zaplněn vodivým plazmatem, kosmickým prachem, relativistickými částicemi (elektrony, protony, alfa-částicemi a jádry ostatních prvků), nazývanými kosmické záření, a fotony od gama-záření až po dlouhé rádiové vlny. Je zajímavé, že po energetické stránce je hustota energie přibližně 1 eV pro všechny uvedené složky. je to důsledek jejich vzájemného působení. Pohyb plazmatu vzhlede, k magnetickým siločarám, stlačení, zředění či ohyb magnetických siločar indukují v kosmický prostor elektrické pole, které pak vyvolává rozsáhlé elektrické proudy ve vodivém plazmatu.
Obsah |
