Planetární soustava
Z Wikina
Planetární soustava je v širším významu systém pevných těles (planet, planetek, měsíců, krátkoperiodických komet a meteoroidů), která obíhají kolem centrální plazmové hvězdy. Podle posledních výzkumů jsou planetární soustavy ve vesmíru běžným jevem (viz mimosluneční planety).
Obsah |
Naše planetární soustava
Planetární soustava v užším významu představuje planetární soustavu Slunce. Tvoří vnitřní část sluneční soustavy. Její poloměr je asi 50 AU. Pro srovnání uveďme, že poloměr celé kulové sluneční soustavy (tj. včetně Oortova oblaku komet) je zhruba 120 000 AU.
Rozložení látky
Největší koncentrace látky sluneční soustavy vůbec je ve Slunci. To obsahuje 1030 kg, tedy 1000× více látky než ostatní tři složky sluneční soustavy (planetární soustava, Kuiperův pás a Oortův oblak komet). Pro svou obrovskou hmotnostní převahu je Slunce přirozeným středem soustavy. Všechna sluneční látka je ve skupenství plazmatu. Planetární soustava sestává z devíti planet, více než 60 měsíců, desetitisíců planetek, několika set miliard komet a z nespočetného množství drobných částic, které buď krouží v prstencích planet, nebo obíhají kolem Slunce jako meteoroidy a tvoří meteoroidový komplex.
Zformování
Pojivem všech členů sluneční soustavy v jeden celek je gravitace. Ta zformovala před 4,5 mld. let sluneční soustavu z pramlhoviny a v současné době určuje pohyby všech jejích členů. Základním rysem vzniku planetární soustavy z protoplanetárního disku bylo stmelování prachových částic a plynů ve větší meteoroidy, meteoroidů ve větší planetezimály a kometezimály, planetky, měsíce, komety a planety. Dozníváním tohoto procesu do dnešního dne je pád meteoroidů na Zemi, pozorovaný jako meteor či bolid.
Procesy
Procesů, které probíhaly a probíhají v planetární soustavě a utvářejí její tělesa, je celá řada: dopady planetek či komet, které vyhloubily na planetách, planetkách i měsících krátery různých velikostí i velké pánve, pád komet do Jupitera či Slunce, srážky planetek a jejich drolení, rozpad komet či vyčerpání krátkoperiodických komet a jejich přeměna v planetku, zachycení planetky velkou planetou tak, že se stane měsícem, slapové deformace, vnitřní procesy, sopečná činnost planet a měsíců atd. Takové procesy ovlivňují všechna planetární tělesa. Na jejich povrchu vytvářely rozmanité útvary. Jimi se zabývá planetologie.
Vesmír
Planetární soustavy kolem jiných hvězd existují ve velkém množství. Hvězd podobných Slunci je jen v Galaxii několik desítek miliard. Jejich pomalé otáčení kolem vlastní osy je způsobeno přítomností protoplanetárních disků, zárodků planetární soustavy, které od hvězdy přebraly velkou část momentu hybnosti, podobně jako tomu bylo u Slunce. Brzdění rotace hvězdy a urychlování protoplanetárního disku se dalo prostřednictvím magnetického pole hvězdy. Rovněž přesná měření radiálních rychlostí hvězd ukázala, že přes polovinu pozorovaných hvězd má planetární průvodce (viz mimosluneční planety).
Proto vědci zaměřují rádiové teleskopy především k takovým hvězdám, aby mohli odtamtud zachytit signály nějakého galaktického společenství.
Souhrnná tabulka planet a měsíců
(Podrobné údaje o jejich vlastnostech a pohybu jsou uvedeny v encyklopedii u jednotlivých objektů.)
1. Jméno planety (tučně) nebo měsíce,
2. vzdálenost planety (v tisících km) od středu Slunce nebo měsíce od středu jeho planety),
3. Poloměr (km), u nepravidelných těles jsou udány tři rozměry,
4. Hmotnost (kg),
5. Hustota (vzhledem k vodě nebo v g cm–3),
6. Úniková rychlost (km s–1),
7. Geometrické albedo. Údaje o některých měsících velkých planet nejsou přesné nebo dosud chybí.
1. | 2. | 3. | 4. | 5. | 6. | 7. |
---|---|---|---|---|---|---|
jméno | vzdálenost 103 km | poloměr km | hmotnost kg | hustota g cm–3 | úniková rychlost km s–1 | albedo |
Merkur | 57 910 | 2 439,7 | 3,303 × 1023 | 5,42 | 4,251 | 0,10 |
Venuše | 108 200 | 6 051,8 | 4,869 × 1024 | 5,25 | 10,362 | 0,65 |
Země | 149 600 | 6 378,14 | 5,976 × 1024 | 5,515 | 11,182 | 0,37 |
Měsíc | 384,4 | 1 737,4 | 7,349 × 1022 | 3,34 | 2,376 | 0,12 |
Mars | 227 940 | 3397,2 | 6,421 × 1023 | 3,94 | 5,022 | 0,15 |
Phobos | 9,38 | 13,5 × 10,8 × 9,4 | 1,1 × 1016 | 2,0 | 0,010 | 0,06 |
Deimos | 23,46 | 7,5 × 6,1 × 5,5 | 1,8 × 1015 | 1,7 | 0,0057 | 0,07 |
Jupiter | 778 330 | 71 | 492 1,9 × 1027 | 1,33 | 59,556 | 0,52 |
Metis | 127,969 | 20 | 9,56 × 1016 | 2,8 | 0,0253 | 0,05 |
Adrastea | 128,971 | 12,5 × 10 × 7,5 | 1,91 × 1016 | 4,5 | 0,0143 | 0,05 |
Amalthea | 181,30 | 135 × 84 × 75 | 7,17 × 1018 | 1,8 | 0,0842 | 0,05 |
Thebe | 221,895 | 55 × 45 | 7,77 × 1017 | 1,5 | 0,0434 | 0,05 |
Io | 421,60 | 1815 | 8,94 × 1022 | 3,55 | 2,5639 | 0,61 |
Europa | 670,90 | 1569 | 4,8 × 1022 | 3,01 | 2,0206 | 0,64 |
Ganymed | 1 070 | 2631 | 1,48 × 1023 | 1,94 | 2,7400 | 0,42 |
Calisto | 1 883 | 2403 | 1,08 × 1023 | 1,86 | 2,4507 | 0,19 |
Leda | 11 094 | 8 | 5,68 × 1015 | 2,7 | 0,0097 | ? |
Himalia | 11 480 | 93 | 9,56 × 1018 | 2,8 | 0,1171 | 0,03 |
Lysithea | 11 720 | 18 | 7,77 × 1016 | 3,1 | 0,0240 | ? |
Elara | 11 737 | 38 | 7,77 × 1017 | 3,3 | 0,0522 | 0,03 |
Ananke | 21 200 | 15 | 3,82 × 1016 | 2,7 | 0,0184 | ? |
Carme | 22 600 | 20 | 9,56 × 1016 | 2,8 | 0,0253 | ? |
Pasiphae | 23 500 | 25 | 1,91 × 1017 | 2,9 | 0,0319 | ? |
Sinope | 23 700 | 18 | 7,77 × 1018 | 3,1 | 0,0240 | ? |
Saturn | 1 429 400 | 60268 | 5,688 × 1026 | 0,69 | 35,490 | 0,47 |
Pan | 133,583 | 9,655 | ? | ? | ? | 0,5 |
Atlas | 137,64 | 20 × 15 | ? | ? | ? | 0,9 |
Prometheus | 139,35 | 72,5 × 42,5 × 32,5 | 2,7 × 1017 | 0,7* | 0,0223 | 0,6 |
Pandora | 141,70 | 57 × 42 × 31 | 2,2 × 1017 | 0,7* | 0,0227 | 0,9 |
Epimetheus | 151,422 | 72 × 54 × 49 | 5,6 × 1017 | 0,7* | 0,0322 | 0,8 |
Janus | 151,472 | 98 × 96 × 75 | 2,0 × 1018 | 0,67* | 0,0523 | 0,8 |
Mimas | 185,52 | 196 | 3,8 × 1019 | 1,17 | 0,1609 | 0,5 |
Enceladus | 238,02 | 250 | 8,4 × 1019 | 1,24 | 0,2118 | 0,99 |
Tethys | 294,66 | 530 | 7,55 × 1020 | 1,21 | 0,4360 | 0,9 |
Telesto | 294,66 | 17 × 14 × 13 | ? | ? | ? | 0,5 |
Calypso | 294,66 | 17 × 11 × 11 | ? | ? | ? | 0,6 |
Dione | 377,4 | 560 | 1,05 × 1021 | 1,43 | 0,5002 | 0,7 |
Helene | 377,40 | 18 × 16 × 15 | ? | ? | ? | 0,7 |
Rhea | 527,04 | 765 | 2,49 × 1021 | 1,33 | 0,6591 | 0,7 |
Titan | 1 221,85 | 2575 | 1,35 × 1023 | 1,88 | 2,6452 | 0,21 |
Hyperion | 1 481,0 | 205 × 130 × 110 | 1,77 × 1019 | 1,4 | 0,1073 | 0,3 |
Iapetus | 3 561,3 | 730 | 1,88 × 1021 | 1,21 | 0,5863 | 0,2 |
Phoebe | 12 952 | 110 | 4 × 1018 | 0,7 | 0,0697 | 0,06 |
Uran | 2 870 990 | 25 559 | 8,686 × 1025 | 1,29 | 21,297 | 0,51 |
Cordelia | 49,750 | 13 | . | ? | ? | 0,07 |
Ophelia | 53,76 | 16 | . | ? | ? | 0,07 |
Bianca | 59,16 | 22 | . | ? | ? | 0,07 |
Cressida | 61,77 | 33 | . | ? | ? | 0,07 |
Desdemona | 62,66 | 29 | . | ? | ? | 0,07 |
Juliet | 64,36 | 42 | . | ? | ? | 0,07 |
Portia | 66,10 | 55 | . | ? | ? | 0,07 |
Rosalind | 69,93 | 27 | . | ? | ? | 0,07 |
Belinda | 75,26 | 34 | . | ? | ? | 0,07 |
Puck | 86,01 | 77 | . | ? | ? | 0,07 |
Miranda | 129,78 | 235,8 | 6,33 × 1019 | 1,15 | 0,1893 | 0,27 |
Ariel | 191,24 | 578,9 | 1,27 × 1021 | 1,56 | 0,5411 | 0,34 |
Umbriel | 265,97 | 584,7 | 1,27 × 1021 | 1,52 | 0,5384 | 0,18 |
Titania | 435,84 | 788,9 | 3,49 × 1021 | 1,70 | 0,7684 | 0,27 |
Oberon | 582,60 | 761,4 | 3,03 × 1021 | 1,64 | 0,7288 | 0,24 |
Neptun | 4 504 300 | 24 746 | 1,024 × 1026 | 1,64 | 23,500 | 0,41 |
Naiad | 48,00 | 29 | . | . | . | 0,06 |
Thalassa | 50,00 | 40 | . | . | . | 0,06 |
Despina | 52,50 | 74 | . | . | . | 0,06 |
Galatea | 62,00 | 79 | . | . | . | 0,06 |
Larissa | 73,60 | 104 × 89 | . | . | . | 0,06 |
Proteus | 117,60 | 200 | . | . | . | 0,06 |
Triton | 354,80 | 1350 | 2,14 × 1022 | 2,07 | 1,4545 | 0,7 |
Nereid | 5 513,40 | 170 | . | . | . | 0,14 |
Pluto | 5 913 520 | 1160 | 1,29 × 1022 | 2,05 | 1,2183 | 0,3 |
Charon | 19,64 | 635 | 1,77 × 1021 | 1,83 | 0,6099 | 0,5 |
Odkazy
Reference
Související témata
- Planetární aberace
- Planetární albedo
- Planetární atmosféra
- Planetární kosmogonie
- Planetární magnetosféra
- Planetární meteoroid
- Planetární mlhovina
- Planetární precese
- Planetární průvodce
- Planetární sonda