Planetární soustava

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Planetární soustava je v širším významu systém pevných těles (planet, planetek, měsíců, krátkoperiodických komet a meteoroidů), která obíhají kolem centrální plazmové hvězdy. Podle posledních výzkumů jsou planetární soustavy ve vesmíru běžným jevem (viz mimosluneční planety).

Obsah

Naše planetární soustava

Planetární soustava v užším významu představuje planetární soustavu Slunce. Tvoří vnitřní část sluneční soustavy. Její poloměr je asi 50 AU. Pro srovnání uveďme, že poloměr celé kulové sluneční soustavy (tj. včetně Oortova oblaku komet) je zhruba 120 000 AU.

Rozložení látky

Největší koncentrace látky sluneční soustavy vůbec je ve Slunci. To obsahuje 1030 kg, tedy 1000× více látky než ostatní tři složky sluneční soustavy (planetární soustava, Kuiperův pás a Oortův oblak komet). Pro svou obrovskou hmotnostní převahu je Slunce přirozeným středem soustavy. Všechna sluneční látka je ve skupenství plazmatu. Planetární soustava sestává z devíti planet, více než 60 měsíců, desetitisíců planetek, několika set miliard komet a z nespočetného množství drobných částic, které buď krouží v prstencích planet, nebo obíhají kolem Slunce jako meteoroidy a tvoří meteoroidový komplex.

Zformování

Pojivem všech členů sluneční soustavy v jeden celek je gravitace. Ta zformovala před 4,5 mld. let sluneční soustavu z pramlhoviny a v současné době určuje pohyby všech jejích členů. Základním rysem vzniku planetární soustavy z protoplanetárního disku bylo stmelování prachových částic a plynů ve větší meteoroidy, meteoroidů ve větší planetezimály a kometezimály, planetky, měsíce, komety a planety. Dozníváním tohoto procesu do dnešního dne je pád meteoroidů na Zemi, pozorovaný jako meteor či bolid.

Procesy

Procesů, které probíhaly a probíhají v planetární soustavě a utvářejí její tělesa, je celá řada: dopady planetek či komet, které vyhloubily na planetách, planetkách i měsících krátery různých velikostí i velké pánve, pád komet do Jupitera či Slunce, srážky planetek a jejich drolení, rozpad komet či vyčerpání krátkoperiodických komet a jejich přeměna v planetku, zachycení planetky velkou planetou tak, že se stane měsícem, slapové deformace, vnitřní procesy, sopečná činnost planet a měsíců atd. Takové procesy ovlivňují všechna planetární tělesa. Na jejich povrchu vytvářely rozmanité útvary. Jimi se zabývá planetologie.

Vesmír

Planetární soustavy kolem jiných hvězd existují ve velkém množství. Hvězd podobných Slunci je jen v Galaxii několik desítek miliard. Jejich pomalé otáčení kolem vlastní osy je způsobeno přítomností protoplanetárních disků, zárodků planetární soustavy, které od hvězdy přebraly velkou část momentu hybnosti, podobně jako tomu bylo u Slunce. Brzdění rotace hvězdy a urychlování protoplanetárního disku se dalo prostřednictvím magnetického pole hvězdy. Rovněž přesná měření radiálních rychlostí hvězd ukázala, že přes polovinu pozorovaných hvězd má planetární průvodce (viz mimosluneční planety).

Proto vědci zaměřují rádiové teleskopy především k takovým hvězdám, aby mohli odtamtud zachytit signály nějakého galaktického společenství.

Souhrnná tabulka planet a měsíců

(Podrobné údaje o jejich vlastnostech a pohybu jsou uvedeny v encyklopedii u jednotlivých objektů.)

1. Jméno planety (tučně) nebo měsíce,

2. vzdálenost planety (v tisících km) od středu Slunce nebo měsíce od středu jeho planety),

3. Poloměr (km), u nepravidelných těles jsou udány tři rozměry,

4. Hmotnost (kg),

5. Hustota (vzhledem k vodě nebo v g cm–3),

6. Úniková rychlost (km s–1),

7. Geometrické albedo. Údaje o některých měsících velkých planet nejsou přesné nebo dosud chybí.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
jméno
 
vzdálenost
103 km
poloměr
km
hmotnost
kg
hustota
g cm–3
úniková rychlost
km s–1
albedo
 
Merkur 57 910 2 439,7 3,303 × 1023 5,42 4,251 0,10
Venuše 108 200 6 051,8 4,869 × 1024 5,25 10,362 0,65
Země 149 600 6 378,14 5,976 × 1024 5,515 11,182 0,37
Měsíc 384,4 1 737,4 7,349 × 1022 3,34 2,376 0,12
Mars 227 940 3397,2 6,421 × 1023 3,94 5,022 0,15
Phobos 9,38 13,5 × 10,8 × 9,4 1,1 × 1016 2,0 0,010 0,06
Deimos 23,46 7,5 × 6,1 × 5,5 1,8 × 1015 1,7 0,0057 0,07
Jupiter 778 330 71 492 1,9 × 1027 1,33 59,556 0,52
Metis 127,969 20 9,56 × 1016 2,8 0,0253 0,05
Adrastea 128,971 12,5 × 10 × 7,5 1,91 × 1016 4,5 0,0143 0,05
Amalthea 181,30 135 × 84 × 75 7,17 × 1018 1,8 0,0842 0,05
Thebe 221,895 55 × 45 7,77 × 1017 1,5 0,0434 0,05
Io 421,60 1815 8,94 × 1022 3,55 2,5639 0,61
Europa 670,90 1569 4,8 × 1022 3,01 2,0206 0,64
Ganymed 1 070 2631 1,48 × 1023 1,94 2,7400 0,42
Calisto 1 883 2403 1,08 × 1023 1,86 2,4507 0,19
Leda 11 094 8 5,68 × 1015 2,7 0,0097  ?
Himalia 11 480 93 9,56 × 1018 2,8 0,1171 0,03
Lysithea 11 720 18 7,77 × 1016 3,1 0,0240  ?
Elara 11 737 38 7,77 × 1017 3,3 0,0522 0,03
Ananke 21 200 15 3,82 × 1016 2,7 0,0184  ?
Carme 22 600 20 9,56 × 1016 2,8 0,0253  ?
Pasiphae 23 500 25 1,91 × 1017 2,9 0,0319  ?
Sinope 23 700 18 7,77 × 1018 3,1 0,0240  ?
Saturn 1 429 400 60268 5,688 × 1026 0,69 35,490 0,47
Pan 133,583 9,655  ?  ?  ? 0,5
Atlas 137,64 20 × 15  ?  ?  ? 0,9
Prometheus 139,35 72,5 × 42,5 × 32,5 2,7 × 1017 0,7* 0,0223 0,6
Pandora 141,70 57 × 42 × 31 2,2 × 1017 0,7* 0,0227 0,9
Epimetheus 151,422 72 × 54 × 49 5,6 × 1017 0,7* 0,0322 0,8
Janus 151,472 98 × 96 × 75 2,0 × 1018 0,67* 0,0523 0,8
Mimas 185,52 196 3,8 × 1019 1,17 0,1609 0,5
Enceladus 238,02 250 8,4 × 1019 1,24 0,2118 0,99
Tethys 294,66 530 7,55 × 1020 1,21 0,4360 0,9
Telesto 294,66 17 × 14 × 13  ?  ?  ? 0,5
Calypso 294,66 17 × 11 × 11  ?  ?  ? 0,6
Dione 377,4 560 1,05 × 1021 1,43 0,5002 0,7
Helene 377,40 18 × 16 × 15  ?  ?  ? 0,7
Rhea 527,04 765 2,49 × 1021 1,33 0,6591 0,7
Titan 1 221,85 2575 1,35 × 1023 1,88 2,6452 0,21
Hyperion 1 481,0 205 × 130 × 110 1,77 × 1019 1,4 0,1073 0,3
Iapetus 3 561,3 730 1,88 × 1021 1,21 0,5863 0,2
Phoebe 12 952 110 4 × 1018 0,7 0,0697 0,06
Uran 2 870 990 25 559 8,686 × 1025 1,29 21,297 0,51
Cordelia 49,750 13 . ?  ? 0,07
Ophelia 53,76 16 . ?  ? 0,07
Bianca 59,16 22 . ?  ? 0,07
Cressida 61,77 33 .  ?  ? 0,07
Desdemona 62,66 29 . ?  ? 0,07
Juliet 64,36 42 .  ?  ? 0,07
Portia 66,10 55 .  ?  ? 0,07
Rosalind 69,93 27 .  ?  ? 0,07
Belinda 75,26 34 .  ?  ? 0,07
Puck 86,01 77 . ?  ? 0,07
Miranda 129,78 235,8 6,33 × 1019 1,15 0,1893 0,27
Ariel 191,24 578,9 1,27 × 1021 1,56 0,5411 0,34
Umbriel 265,97 584,7 1,27 × 1021 1,52 0,5384 0,18
Titania 435,84 788,9 3,49 × 1021 1,70 0,7684 0,27
Oberon 582,60 761,4 3,03 × 1021 1,64 0,7288 0,24
Neptun 4 504 300 24 746 1,024 × 1026 1,64 23,500 0,41
Naiad 48,00 29 . . . 0,06
Thalassa 50,00 40 . . . 0,06
Despina 52,50 74 . . . 0,06
Galatea 62,00 79 . . . 0,06
Larissa 73,60 104 × 89 . . . 0,06
Proteus 117,60 200 . . . 0,06
Triton 354,80 1350 2,14 × 1022 2,07 1,4545 0,7
Nereid 5 513,40 170 . . . 0,14
Pluto 5 913 520 1160 1,29 × 1022 2,05 1,2183 0,3
Charon 19,64 635 1,77 × 1021 1,83 0,6099 0,5

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata


Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje