Amalthea
Z Wikina
Největší z malých Jupiterových měsíců a jeden ze čtyř, které obíhají uvnitř dráhy Io. Objevil ho 9. září 1892 americký astronom Edward Barnard. Byl to prvý objev Jupiterova měsíce od té doby, co Galileo objevil v r. 1610 čtyři velké měsíce (dnes nazývané Galileovy měsíce). Zároveň je to poslední měsíc vůbec v planetární soustavě objevený vizuálně (Barnard ho objevil refraktorem o průměru objektivu 91 cm na Lickově observatoři). Do r. 1979 byla pokládána za nejvnitřnější měsíc Jupiterovy soustavy. Nazvána byla podle kozy, která svým mlékem živila malého Dia v jeskyni na ostrově Kréta.
A. je k Jupiterovi velmi blízko (pouze 181 300 km). Proto na ni Jupiter působil mohutnou gravitací, takže ji silně deformoval. Její tvar je nápadně protažený (150 x 170 x 270 km), s dlouhou osou mířící stále k Jupiterovi. Přední strana (angl. leading side) stále míří ve směru pohybu (viz horní dvojice snímků), opačná zadní strana je na spodních dvou snímcích. A. se tvarem podobá Marsovu Phobosu, je však 10x větší. Je hustě pokryta krátery, z nichž největší Pan má 90 km a je nejméně 8 km hluboký. Výškové rozdíly dosahují 20 km a nejvyšší místa jsou Mons Ida a Mons Lyctos.
Povrch A. je tmavě červený. Je to nejčervenější objekt v sluneční soustavě vůbec. Na jejím povrchu se zachycuje sopečný materiál vyvržený z Io (těžké ionty síry, kyslíku, sodíku) a padající k Jupiterovi. Skalnatý povrch je bičován silnou dávkou energetických iontů a elektronů z Jupiterovy magnetosféry. Navíc na něj dopadají velkou rychlostí mikrometeority. Pro jakýkoliv život peklo.
Obsah |
Vlastnosti
velikost: 150 x 170 x 270 km
hmotnost: 7,17 x 1018 kg = 1,1988 x 10 — 6 RZ
přitažlivost na povrchu (Země = 1): 0,0055-0,0085
střední vzdálenost od Jupitera: 181 300 km = 2,539 RJ
Pohyb
oběžná doba: 2,539 dne
doba otočení: 0,498179 dne
hustota: 1,8 g cm - 3
výstřednost dráhy: 0,003
sklon dráhy: 0,40°
rychlost v dráze: 26,47 km s - 1
úniková rychlost: 0,0842 km s - 1
albedo: 0,06