Jupiterovy měsíce
Z Wikina
Do konce r. 2000 bylo u Jupitera objeveno 28 měsíců. Ty nejmenší mají velikosti 5–10 km. Vzhledem k tomu, že jejich dráhy mají velký sklon k rovině Jupiterova rovníku, můžeme se domnívat, že jde o dodatečně zachycené planetky. Podle vlastností (viz tabulku) můžeme J. m. rozdělit do čtyř skupin:
- čtyři Galileovy měsíce byly objeveny jako první, neboť jsou nejjasnější. Kdyby nás neoslňoval Jupiter , viděli bychom je pouhým okem. Jsou také nejhmotnější, nejvíce sledované (především sondou Galileo) a nejlépe poznané. Jsou to: Io, Europa, Ganymed a Callisto. Galileovy měsíce jsou větší než planeta Pluto;
- skupina čtyř nejbližších menších měsíců nepravidelného tvaru, obíhajících uvnitř dráhy Io: Amalthea (247 km), Thebe (116 km), Adrastea (20 km) a Metis (60 km). Zatímco Amaltheu zobrazil už v r. 1979 Voyager, snímky ostatních tří menších pořídil až Galileo;
- skupina čtyř malých měsíců ve vzdálenostech 11–12 mil. km: Leda, Himalia, Lysithea a Elara. Obíhají Jupitera jednou za 8 měsíců po dráze nakloněné kolem 28° k rovině Jupiterova rovníku;
- nejvzdálenější skupina čtyř malých měsíců, které obíhají v poměrně velké vzdálenosti 21–24 mil. km: Ananke, Carme, Pasiphae a Sinope. Jejich pohyb je ovlivňován gravitací Slunce. Oběhnou svou planetu za necelé 2 roky. Rovina jejich drah je odkloněna od roviny Jupiterova rovníku o 150o až 160o, tzn. že obíhají v opačném směru, než se otáčí Jupiter kolem své osy, i v opačném smyslu, než obíhá Jupiter kolem Slunce (tzv. retrográdní pohyb). Jsou to pravděpodobně zachycené planetky. Některé pocházejí z Trojánů.
| jméno | objeven roku | objevitel | hmotnost(1020kg) | poloměr(km) |
|---|---|---|---|---|
| Io | 1610 | Galileo | 8,93 x 102 | 1821 |
| Europa | 1610 | Galileo | 4,80 x 102 | 1565 |
| Ganymede | 1610 | Galileo | 1,48 x 103 | 2634 |
| Callisto | 1610 | Galileo | 1,08 x 103 | 2403 |
| Metis | 1979 | S. Synnott | 9,56 x 10–4 | 40 |
| Adrastea | 1979 | Jewit-Danielson | 1,91 x 10–4 | 23x20x15 |
| Amalthea | 1892 | E. Barnard | 7,17 x 10–2 | 270x166x150 |
| Thebe | 1979 | S. Synnott | 7,77 x 10–3 | 100x90 |
| Leda | 1974 | C. Kowal | 5,68 x 10–5 | 8 |
| Himalia | 1904 | C. Perrine | 9,56 x 10–2 | 93 |
| Lysithea | 1938 | S. Nicholson | 7,8 x 10–4 | 18 |
| Elara | 1905 | C. Perrine | 7,8 x 10–3 | 38 |
| Ananke | 1951 | S. Nicholson | 3,82x 10–4 | 15 |
| Carme | 1938 | S. Nicholson | 9,56 x 10–4 | 20 |
| Pasiphae | 1908 | P. Melotte | 1,91 x 10–3 | 25 |
| Sinope | 1914 | S. Nicholson | 7,8 x 10–4 | 18 |
pozn.: rozměry a hmotnost malých měsíců jsou nepřesné.
| jméno | velká poloosa(103km) | oběžná doba(d) | sklon dráhy(°) | výstřednost | |
|---|---|---|---|---|---|
| Io | 421,6 | 1,769138 | 0,040 | 0,041 | |
| Europa | 670,9 | 3,551810 | 0,470 | 0,0101 | |
| Ganymede | 1 070 | 7,154553 | 0,195 | 0,0015 | |
| Callisto | 1 883 | 16,689018 | 0,281 | 0,007 | |
| Metis | 127,96 | 0,294780 | 0 | <0,041 | |
| Adrastea | 128,98 | 1,8065 | 0,29826 | 0 | 0 |
| Amalthea | 181,3 | 2,539 | 0,498179 | 0,40 | 0,003 |
| Thebe | 221,90 | 3,108 | 0,6745 | 0,8 | 0,0015 |
| Leda | 11 094 | 238,72 | 27 | 0,163 | |
| Himalia | 11 480 | 250,5662 | 28 | 0,163 | |
| Lysithea | 11 720 | 259,22 | 29 | 0,107 | |
| Elara | 11 737 | 259,6528 | 28 | 0,207 | |
| Ananke | 21 200 | 631 r*) | 147 | 0,169 | |
| Carme | 22 600 | 692 r | 163 | 0,207 | |
| Pasiphae | 23 500 | 735 r | 148 | 0,378 | |
| Sinope | 23 700 | 758 r | 153 | 0,275 |
- ) Písmeno r znamená retrográdní pohyb.
Obsah |