Pluto
Z Wikina
Nejmenší planeta sluneční soustavy, kterou při hledání Planety X objevil 18. února 1930 Clyde Tombaugh na Lowellově observatoři v Arizoně. Planeta, která je daleko od Slunce, ve věčné temnotě, byla nazvána podle boha podsvětí Plutona (řec. Hades). Symbol „PL“, kterým se planeta označuje, jsou zároveň iniciály Percivala Lowella, který k objevení planety za Neptunem vybudoval hvězdárnu. P. je vždy po 228 let nejvzdálenější planetou a 20 let (naposledy 1979–1999) je blíže Slunci než Neptun. Nejvíce se Slunci přiblížil v r. 1989 a od 14. března 1999 je dále než Neptun. Je v rezonanci 3:2 s Neptunem, coz znamená, ze oběžná doba Pluta je přesně 1,5´ delší než oběžná doba Neptuna. Dráha Pluta má velkou excentricitu (0,25) a větší sklon než ostatní planety (17°). Je menší než sedm měsíců sluneční soustavy (Měsíc, Jupiterovy měsíce Io, Europa, Ganymed, Callisto, Saturnův Titan a Neptunův Triton). Pro uvedené vlastnosti není někdy za planetu považován a je řazen do skupiny kentaurů. Z důvodů historických a pedagogických je však lépe nazývat ho planetou.
Pro velkou vzdálenost od Slunce i od Země se nám jeví jako hvězdička 14. mag: dopadá k nám asi 2000´ méně jeho odraženého světla než z nejslabší hvězdy, kterou pouhé oko může vidět. Naopak, od Pluta bychom viděli Slunce jako velmi jasnou hvězdu, z níž by sice na povrch planety dopadalo asi 300´ více světla, než dostáváme od úplňku, avšak neviděli bychom je jako disk.
Pluto je jediná planeta, kterou dosud nezkoumala zblízka automatická sonda. NASA plánuje vypuštění sondy Pluto Express, která by při průletu nad planetou a jejím měsícem měla zkoumat obě tělesa. Hubbleův dalekohled pořídil snímky, na nichž lze rozlišit jen velké kontrastující světlé a tmavé oblasti. Pluto a Iapetus jsou nejkontrastnější tělesa z celé sluneční soustavy. Sonda by měla mj. odhalit důvod tak velkého kontrastu, jakož i určit hmotnost Plutona a jeho měsíce Charona. Zatím je poměrně přesně známa jejich celková hmotnost, kterou lze určit pomocí třetího Keplerova zákona ze změřené oběžné doby a poloměru Charonovy dráhy. Nelze však zjistit jejich pohyb kolem společného těžiště, který by dovolil určit poměr hmotností. Ten je někde mezi 0,084 a 0,157. Také složení Pluta je známo jen přibližně. Jeho průměrná hustota 2 g cm–3 odpovídá směsi z křemičitanů (70 %) a ledů (30 %). Kolem jádra z křemičitanů je silná vrstva vodního ledu a na povrchu jsou ledy dusíku, methanu, oxidu uhelnatého a organické látky bohaté na uhlík. Podobné slození má Triton. Světlé povrchové oblasti jsou patrně dusíkové ledy s malým množstvím pevného methanu a oxidu uhelnatého. Tmavé oblasti mohou být původní organický materiál, nebo důsledek fotochemických reakcí vyvolaných kosmickým zářením.
K poznání Pluta značně přispěl jeho měsíc Charon. Byl objeven v r. 1978, těsně před tím, než rovina jeho oběžné dráhy procházela vnitřní planetární soustavou. Z křivek jasnosti, získaných při přechodech a zákrytech Charona, bylo možno odvodit průměry obou těles a sestrojit hrubou mapu světlých a tmavých oblastí na jejich povrchu.
Ze zákrytů hvězd Plutem bylo zjištěno, že má atmosféru. Je velice řídká, takže atmosférický tlak na povrchu je pouze několik mikrobarů. Je pravděpodobně složena z dusíku, oxidu uhelnatého a methanu. Ze spektra dusíkového plynu bylo možno určit teplotu –230 °C (42,7 K) při povrchu.
| Pluto | Zemně = 1 | |
|---|---|---|
| hmotnost (1024 kg): | 0,0125 | 0,002 |
| střední poloměr (km): | 1195 | 0,178 |
| střední hustota (kg m–3): | 2 050 | 0,371 |
| tíhové zrychlení (m s–2): | 0,66 | 0,0675 |
| úniková rychlost (km s–1): | 1,21 | 0,1 |
| geometrické albedo: | 0,3 | 0,8 |
| Bondovo albedo: | 0,14 | 0,47 |
| sluneční konstanta (W m–2): | 0,9 | 0,0007 |
Obsah |
Dráha
| Pluto | Zemně = 1 | |
|---|---|---|
| velká poloosa (106 km): | 5 869 | 39,2 |
| siderická oběžná doba (dny): | 90 465 | 247,7 |
| perihel (106 km): | 4 434 | 30 |
| afel (106 km): | 7 304 | 48 |
| rychlost ve dráze (km s–1): | 4,72 | 0,158 |
| sklon dráhy (°): | 17,15 | |
| výstřednost dráhy: | 0,248 | 14,8 |
| siderická doba rotace (h): | 153,29 | 6,4 |
| sklon rovníku k dráze (°): | 122,5 |
Atmosféra
tlak na povrchu: přibližně 3 mikrobary
výškový stupeň: asi 60 km
střední molekulová hmotnost: asi 16–25 g mol–1
složení: methan (CH4), dusík (N2)
