Europa

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Nejmenší ze čtyř Galileových měsíců Jupitera. Je poněkud menší než Měsíc, ostatní tři jsou větší. Objevil ho Galileo Galilei 7. ledna 1610. Kepler ji pojmenoval podle fénické princezny, dcery krále Agenory z Tyru. Podle antické báje se Europa zalíbila Diovi natolik, ze se přeměnil v bílého býčka, unesl ji rodičům a přeplaval s ní z Fénicie na Krétu.

Europa je nejhladší těleso ve sluneční soustavě. Výškové rozdíly nejsou větší než 1 km. Povrch je velmi jasný, 5x jasnější než povrch Měsíce. Nahnědlé a našedlé drsnější oblasti jsou pokryty malými pahorky. Ostatní oblasti jsou rozsáhlé hladké ledové roviny rozpraskané v kry. Trhliny v ledu jsou přímé nebo zakřivené, některé až několik tisíc km dlouhé. Jejich šířka je až 20 km. Trhlinami vytéká voda zbarvená kalem pocházejícím z jádra.

Obsah

Povrch

Povrch Europy je velmi podobný Severnímu ledovému oceánu. Některé ledové kry na jejím povrchu jsou až 30 km velké a dokonce pootočené. Pod ledovou kůrou (v hloubce asi 10 km) je patrně oceán. Voda v tekutém stavu je ohřívána gravitačním „přetahováním“ mezi Jupiterem a Ganymedem. Je to tedy podobný zdroj tepla jako u Io. V pevném jádru Europy jsou zřejmě i radioaktivní prvky (uran, thorium, draslík), které přispívají k ohřevu nitra. Svým jádrem se Europa podobá terestrickým planetám.

Výzkumy sondy Galileo nasvědčují tomu, že v jejím jádru (tvořeném převážně z křemičitanů) je malé železné jadérko. Byla vyslovena domněnka, že v oceánu na Europě by mohl existovat primitivní život. Dosud se tam však žádné stopy života neprokázaly. Ve velmi řídké atmosféře Europy byl nedávno objeven kyslík, který však s určitostí není produktem fotosyntézy.

Europa obíhá Jupitera uvnitř jeho magnetosféry a její povrch je intenzivně bičován energetickými elektrony a ionty jejích radiačních pásů. Ty z ledu uvolňují vodní páru, kterou pak štěpí sluneční ultrafialové záření za vzniku kyslíku. Europa má málo kráterů. Znamená to, že její povrch musí být poměrně mladý - přibližně 30 mil. let. Krátery se nazývají jmény keltských bohů a hrdinů, např. Manannan (průměr 30 km) je nazván podle irského boha moře a plodnosti, Pwyll (průměr 38 km) podle keltského boha podsvětí, Cilix (průměr 23 km) podle bratra Europy. Nahnědlé rozervané oblasti dostaly jména podle míst keltské mytologie. Např. oblast Conamara je jméno rozervané části západního Irska, pojmenované podle syna královny Connachtu. Praskliny v ledové kůře (odborně nazývané „linea“) byly pojmenovány podle lidí a hrdinů v pověsti o Europě: Astypalaea byla sestra Europy, Minos Linea syn Europy a Dia, Agenor Linea otec Europy. Praskliny jsou pravděpodobně také důsledkem slapových deformací.

Velký skok v poznání Europy přinesly sondy Pioneer a Voyager, ale především sonda Galileo, která se stala prvým umělým měsícem Jupitera.

Vlastnosti

průměr 3 138 km
hmotnost 4,8 x 1022 kg
průměrná hustota 3,01 g cm–3
hmotnost (Země = 1) 0,0083021
povrchová tíže (na Zemi = 1) 0,135
vzdálenost od Jupitera 670 900 km, 9,5 RJ

Pohyb

oběžná doba 3,551181 dne
perioda rotace 3,551181 dne
výstřednost dráhy 0,009
sklon dráhy 0,470°
rychlost ve dráze 13,74 km s–1
úniková rychlost 2,02 km s–1
albedo 0,64
složení povrchu vodní led
hvězdná velikost 5,29 mag

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje