Callisto
Z Wikina
jeden ze čtyř velkých Jupiterových měsíců, objevený Galileem r. 1610. Jméno navrhl Kepler. Stejně jako jména ostatních tří Galileových měsíců i Callisto připomíná Diovy milostné zálety. Callisto (Kallisto) byla dcera arkádského krále Lykaona a nejkrásnější dívka v celé zemi. Zeus ji svedl a narodil se jim syn Arkas. Žárlivá Héra – Diova manželka – ji proměnila v medvědici. Mezi lovci, kteří ji obklíčili poznala svého syna Arkada, který na ni namířil kopí. Aby zabránil matkovraždě, v posledním okamžiku zasáhl Zeus a proměnil i svého syna Arkada v malého medvěda. Oba je umístil na oblohu, kde jsou jako souhvězdí Ursa Maior (Velká medvědice) a Ursa Minor (Malý medvěd). Keplerovým pojmenováním se dostala arkádská krasavice na oblohu podruhé – jako Jupiterův měsíc.
V pořadí vzdáleností od Jupitera je celkově osmým a Galileovým čtvrtým měsícem. Po Ganymedovi je druhý největší. Ze všech měsíců sluneční soustavy je třetí největší, velikostí srovnatelný s Merkurem. Má největší hustotu kráterů z těles sluneční soustavy. Jeho kůra je velmi stará, přes 4 mld. let, podobně jako jasné pevniny na Měsíci. Nebyla obnovována jako např. u [Io]. Proto nese stopy všech dopadů planetek, planetezimál, komet i meteoroidů.Krátery jsou pojmenovány podle hrdinek a hrdinů severských bájí. Hoenir (průměr 84 km) je skandinávské jméno boha, který dal prvým lidem duši. Jumal (60 km) je estonský bůh oblohy. Ljekio (36 km) jméno finského boha trávy a kořenů. Tornarsuk (104 km) podle grónského bájného hrdiny. Zajímavým útvarem je řetěz kráterů Gipul Catena, který vznikl dopadem velkého tělesa, které se před dopadem rozpadlo na několik částí. (Gipul je jméno norské řeky.) Podobný rozpad nastal u komety SL9, která dopadla na Jupitera.
Callisto je ze 40 % z ledu a ze 60 % z křemičitanů a železa. Atmosféra nebyla zjištěna. Její povrch není bičován energetickými ionty Jupiterova hlavního radiačního pásu, neboť Callisto obíhá těsně vně. Zato dopad planetek a komet vyhloubil do ledové kůry otvory, kterými vytryskla voda na povrch a vytvořila jasné paprsky a kolem největších kráterů (impaktních pánví) soustředné prstence. Prstence byly nazvány podle sídla bohů a hrdinů severských bájí. Největší prohlubní vůbec (obklopenou prstenci) je Valhalla. Druhou impaktní pánví je Asgard, jejíž vnější průměr je přibližně poloviční (1600 km). Asgard byla severská obdoba Olympu, kde sídlil nejvyšší bůh Odin.
Obsah |
Vlastnosti
- hmotnost: 1,08 × 1023 kg = 1,8072 × 10–2 MZ
- rovníkový poloměr: 2 400 km = 3,7629 × 10–1 RZ
- průměrná hustota: 1,86 g cm–3
- albedo: 0,20
- vězdná velikost: 5,65 mag
Pohyb
- střední vzdálenost od Jupitera: 1 883 000 km
- perioda rotace: 16,68902 dne
- oběžná doba: 16,68902 dne
- rychlost ve dráze: 8,21 km s–1
- výstřednost dráhy: 0,007
- sklon dráhy: 281°
- úniková rychlost: 2,45 km s–1
Odkazy
Reference
Související témata
Literatura
Internetové odkazy
