Ursa Maior
Z Wikina
Ursa Maior (2. pád Ursae Maioris, zkr. UMa, čes. Velká medvědice, Velký medvěd, Velký vůz). Cirkumpolární souhvězdí naší oblohy.
Výraznou součástí souhvězdí je asterismus Velký vůz, který je pouze zadní částí Velké medvědice. Oj vozu je ohonem medvěda. Jeho sedm nejjasnějších hvězd připomíná tvar vozu. Arabové v nich viděli karavanu velbloudů, Francouzi v něm spatřovali pánev, pro Angličany byl pluhem. Číňané na obloze viděli věčného byrokrata, který objíždí severní pól a za ním běhají se svými žádostmi neúnavní žadatelé. Národy v Mezopotámii, v severní Asii, Féničané, Peršané a Řekové spatřovali v tomto souhvězdí podobu medvěda. Je s podivem, že i severoameričtí Indiáni přisuzují tomuto seskupení hvězd podobu medvěda. Je to náhodná shoda, nebo si pojmenování s sebou Indiáni přinesli, když se stěhovali z Asie do Ameriky přes Beringovu úžinu? Odpověď neznáme.
Obsah |
Vznik souhvězdí podle Řeků
Řekové vysvětlovali vznik souhvězdí Velké medvědice takto: Arkádská princezna Kallistó vzbudila svou krásou žárlivost Héry, manželky nejvyššího boha Dia. Proto ji rozhněvaná bohyně proměnila v medvěda a vyhnala do lesů. Marně ji Kallistó prosila, aby jí ponechala lidskou podobu, Héra byla neoblomná. A tak bývalá princezna bloudila po lesích a bála se divoké zvěře, neboť si neuvědomovala, že je sama divokým zvířetem. Záhy poznala i strach z lovců a jejich psů. Jednou zahlédla mezi svými pronásledovateli svého syna Arkada. Přiblížila se k němu a chtěla ho obejmout. Arkas v obraně namířil na matku kopí. V posledním okamžiku zasáhl Zeus, a aby zabránil zlému činu, proměnil i syna ve zvíře – v malého medvěda. Protože však měl oba rád, umístil je na oblohu. Velkou medvědici i jejího syna Malého medvěda.
Střední hvězda
Střední hvězda v oji Velkého vozu (z UMa) se nazývá Mizar. Nedaleko něj je slabší hvězda Alkor. Rozlišit obě hvězdy od sebe je zkouškou dobrého zraku. Malým dalekohledem zjistíme, že Mizar je dvojhvězda, vidíme tedy hvězdy tři: Mizar, jeho průvodce a Alkor. Každá z těchto tří hvězd je ještě spektroskopická dvojhvězda.
Ukazatelé
Hvězdy Merak (ledví Medvěda) a Dubhe (záda Medvěda) ukazují k Polárce. Proto se jim říká Ukazatelé. Naneseme-li jejich vzdálenost 5´ ve směru jejich spojnice, najdeme Polárku. Nejzajímavější vlastností jasných hvězd Velkého vozu je jejich pohyb. Pět z nich (b, g, d, e, z) i Alkor se pohybují po obloze stejně rychle a stejným směrem (tj. ve směru spojnice b–d). Dubhe a Benetnaš se pohybují obráceně. Tvar Velkého vozu (i ostatních seskupení) se s dobou mění (viz s. 9). Změna je však patrná až po několika desetitisících let.
Na východ u Meraka je velká planetární Soví mlhovina M 97. Ve spirální Větrníkové galaxii (M 101) na rozhraní s Honákem (Bootes) byly objeveny hypernovy. V nejsevernější části souhvězdí je malá skupina galaxií, jejímž nejjasnějším členem je Bodeova galaxie M 81, kterou lze spatřit i v malém dalekohledu. Svou gravitační přitažlivostí deformovala blízkou Doutníkovou galaxii M 82, která připomíná stříbřitý odštěpek. Mohutný výtrysk z jádra M 82 je místem překotného zrodu hvězd.
| hvězda | α | δ(°) | r (ly) | vr (km s–1) | mV | spekt. | B–V |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| α Dubhe | 11h04m | +61,8 | 123 | –9 | 1,8 | K0IIIa | 1,1 |
| β Merak | 11 02 | +56,4 | 79 | –12 | 2,4 | A1V | –0,02 |
| γ Phecda | 11 54 | +53,7 | 84 | –13 | 2,4 | A0V | 0,0 |
| δ Megrez | 12 15 | +57,0 | 81 | –13 | 3,3 | A3V | 0,1 |
| ε Alioth | 12 54 | +56,0 | 81 | –9 | 1,8 | A0pCr | –0,02 |
| ζ Mizar | 13 24 | +54,9 | 78 | –9 | 2,3 | A1Vp | 0,02 |
| η Benetnash | 13 48 | +49,3 | 100 | –11 | 1,9 | B3V | –0,2 |
| ι Talitha Borealis | 8 59 | +48,0 | 48 | +12 | 3,1 | A7IV | 0,2 |
| κ Talitha Australis | 9 04 | +47,1 | 423 | +4 | 3,6 | A1Vn | 0,0 |
| λ Tania Borealis | 10 17 | +42,9 | 134 | +18 | 3,4 | A2IV | 0,03 |
| μ Tania Australis | 10 22 | +41,5 | 249 | –20 | 3,0 | M0III | 1,6 |
| ν Alula Borealis | 11 18 | +33,1 | 421 | –9 | 3,5 | K3IIIBa | 1,4 |
| &omicro; Muscida | 8 30 | +60,7 | 184 | +20 | 3,4 | G5III | 0,8 |
| objekt | α | δ(°) | r (ly) | typ | velikost | mV |
|---|---|---|---|---|---|---|
| M 81 | 9h51m | 69,3 | 8,5´106 | Sb | 16´´10´ | 7,9 |
| M 82 | 9 52 | 69,9 | 8,5´106 | Irr | 7´´1,5´ | 8,8 |
| M 97 | 1 12 | 55,3 | 3´103 | pl. mlh. | 3´ | 12 |
| M 101 | 14 01 | 54,6 | 23´106 | Sc | 10´´ 8´ | 9,6 |