Prstenec planety

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Soubor obrovského množství částic, které obíhají kolem (obří) planety. Tvoří tenký disk (zhruba stovky metrů silný) rozprostřený v rovině rovníku planety. Velikost částic je v širokém rozmezí, od drobných prachových částic až po malé měsíčky obíhající v prstenci. Částice jsou z vodního ledu, rozdrobených hornin a směsi obou, takže jejich odrazivá schopnost (albedo) je různá, od 100 % (běloskvoucí) až po 5 % (docela černé).

Poprvé pozoroval prstence u Saturna v r. 1610 Galileo Galilei. Až v r. 1859 dokázal James Clark Maxwell matematicky, ze Saturnovy prstence nemohou být pevné jednolité desky, ale musí být složeny z velkého množství částic, které obíhají kolem Saturna různou rychlostí jako drobounké měsíčky. Ty by měly obíhat kolem Saturna podle Keplerových zákonů. Tzn. že čím jsou částice dále od planety, tím pomaleji by měly obíhat. Americký astronom James Keeler pomocí spektra prstenců dokázal, že jde o odražené sluneční záření, jehož Fraunhoferovy čáry byly posunuty více v částech prstenců blíže k Saturnovi než pro vnější část prstenců, jak odpovídá Keplerovým zákonům.

Astronomové se dlouho domnívali, ze Saturnovy prstence jsou ojedinělým jevem ve sluneční soustavě. V r. 1977 při pozorování zákrytu hvězdy Uranem byly objeveny Uranovy prstence. O dva roky později Voyager 1 poslal k Zemi snímky Jupiterových prstenců. Zákryt hvězdy Neptunem v r. 1980 prokázal existenci Neptunových prstenců, jejichž snímky pořídil v r. 1989 Voyager 2. Sonda Cassini bude po příletu k Saturnovi v r. 2004 zkoumat mj. i částice jeho prstenců.

Prstence jsou v blízkosti obřích planet v prostoru, kde slapová síla planety je větší než soudržná (kohezivní) síla materiálu, z něhož jsou částice. Velikost tohoto prostoru odvodil v polovině 19. stol. Francouz Edouard Roche a je známa pod jménem Rocheova mez (zhruba 2,5´ poloměr planety). Těleso (měsíc, kometa, planetka), které se dostane do Rocheovy meze, je gravitačním působením planety roztrháno na drobné kusy, které pak obíhají každý samostatně kolem planety.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje