Cassini

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Projekt

NASA, ESA a Italské kosmické agentury. Automatická observatoř, vyslaná v r. 1997 k planetě Saturn a k jeho měsíci Titanu. Je nazvána podle astronoma Cassiniho. Váží 2 150 kg, společně se sondou Huygens a s pohonnými látkami 5 630 kg. Sluneční záření ubývá se čtvercem vzdálenosti. Protože Saturn je desetkrát dále než Země, tok záření je tam stokrát menší (sluneční konstanta 14 W m–2). Proto je loď vybavena termoelektrickým generátorem, který dostává teplo z rozpadu plutonia 238Pu. Radioizotopový tepelný generátor nese 33 kg oxidu plutoničitého.

K cíli má Cassini dorazit v červenci r. 2004. Stane se umělým měsícem Saturna a robotickou observatoří. Na její palubě je dvanáct vědeckých přístrojů . Saturna oběhne více jak 50× a s Titanem se setká nejméně 30×. Bude pozorovat zblízka nejméně 4 ledové měsíce. Čtyři až pět měsíců po příletu k Saturnovi se od hlavní lodi odpoutá evropská sonda Huygens, nazvaná podle holandského vědce Huygense, který Titana objevil. Sonda Huygens bude s padákem padat dvě a půl hodiny hustou dusíkovou a methanovou atmosférou Titana k jeho povrchu.

Sonda je vybavena šesti měřicími přístroji. Bude měřit teplotu (částic v atmosféře i povrchu), chemické složení plynů, prachu a aerosolových částic v zákalu, tlak, hustotu, energetickou rovnováhu atmosféry, větry. Při pádu bude pořizovat panoramatické snímky povrchu. Podaří-li se měkké přistání Huygense, pořídí i snímky zblízka a bude zkoumat vlastnosti Titanova povrchu. Všechna data bude sonda vysílat k mateřské lodi, kde se zaznamenají a pošlou k Zemi. Spojení s observatoří udržuje síť tří stanic (v Kalifornii, ve Španělsku a v Austrálii).


Úkolem družicové observatoře je zkoumat:

A: stavbu, složení a chování Saturnových prstenců
B: složení povrchu několika Saturnových měsíců a jejich geologickou historii
C: složení tmavého materiálu na přední polokouli Iapeta
D: Saturnovu magnetosféru
E: změny v oblačném Saturnově povrchu
F: časové změny v zákalu a oblacích na Titanu
G: povrch Titana


V atmosféře Titana (podobné původní atmosféře zemské) vznikají různé organické sloučeniny, které tvoří hustý zákal a pozvolna padají k povrchu. Výzkum procesů na Titanu tak může objasnit některé problémy týkající se vzniku života na Zemi.


Giovanni Domenico

(Jean Dominique), 1625–1712. Francouzský astronom italského původu. Prvý ředitel Pařížské observatoře. Objevil rotaci planet, čtyři Saturnovy měsíce (Tethys, Dione, Rhea a Iapetus). V r. 1675 zjistil v Saturnově prstenci tmavý pás, který se nazývá Cassiniho dělení. Jako prvý změřil sluneční paralaxu (z opozice Marsu). Jeho jméno nese i kosmická sonda k Saturnovi a k jeho měsíci Titanu.


Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje