Uran

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Uran (řec. Uranos – Nebe, staročes. Nebešťanka). Sedmá planeta sluneční soustavy. Symbolické označení SS. Je prvou planetou objevenou pomocí dalekohledu. Objevil ji v souhvězdí Blíženců (Gemini) anglický hudebník a astronom-amatér William Hershel 13. března 1781. Je nejvzdálenější planetou, kterou lze ještě – za dobrých podmínek a dobrým zrakem – uvidět pouhým okem. Svědčí o tom i ta okolnost, že na několika mapách oblohy z období 1690–1780 byl zaznamenán. A právě tyto záznamy pomohly vypočítat dráhu Uranu. Planeta byla nazvána podle nejstaršího božstva – Urana, zrozeného z chaosu. Uranos byl bohem Vesmíru uznávaným v celém antickém světě. Rapsodové ho spolu s matkou Zemí (Gaiou) kladli na začátek božského rodokmenu: Uran—Saturn–Jupiter. Časový sled vládnoucích bohů tedy odpovídá u planet přibližování ke Slunci: Uran je 20× dále od Slunce než Země, Saturn 10× a Jupiter jen 5×.

Uranův průměr je 4× větší než průměr Země a jeho úhlový průměr je 4'. Protože ani velkými pozemskými dalekohledy nelze rozlišit podrobnosti menší než 1', byl po dvě století Uran znám jako namodralý kotouček bez detailů. Téměř všechny naše vědomosti o Uranu získal Voyager 2 při průletu v lednu 1986 a pořídil 7000 podrobných snímků Uranu, Uranových měsíců a Uranových prstenců, tisíce infračervených a ultrafialových spekter a miliony údajů o rádiovém záření a magnetickém poli.

Obsah

Sklon rotační osy

Nápadný a dosud nevysvětlený je sklon rotační osy Uranu, která téměř leží v jeho oběžné rovině. To znamená, že během Uranova roku (který trvá 84 pozemské roky) střídavě ke Slunci (a Zemi) míří severní a jižní pól. Den na pólu trvá 42 roky a je vystřídán stejně dlouhou nocí. Prstence a měsíce obíhají v rovině rovníku, tedy kolmo k oběžné dráze, takže celý Uranův systém se kolem Slunce „valí“. V důsledku tohoto výjimečného střídání ročních období a pohybů v atmosféře se Uran značně liší od Jupitera a Saturna.

Infračervená spektra Uranu ukázala, že je složen ze stejných prvků jako Slunce – tedy především z vodíku a helia. Tzn. že atmosféra má původní složení protoplanetárního disku a není produktem vývoje planety (jak je tomu u atmosféry Země). Voyager objevil rozsáhlou atmosféru molekulárního vodíku a helia, obklopenou ještě rozsáhlejší korónou atomárního vodíku.

Jádro

Podle výpočtů nedosahuje tlak v nitru dostatečných hodnot, aby se vytvořil kovový vodík jako u Jupitera a Saturna. Jádro, o něco větší než Země, je složeno z křemičitanů a železa. Jeho středová teplota je 7000 K. Jádro je roztavené a elektrické proudy udržované samobuzeným dynamem vytváří Uranovu magnetosféru. Plášť kolem jádra je asi 10 000 km silný a je pravděpodobně z ledů vody, methanu a amoniaku. Plynná atmosféra o tloušťce 7500 km je složena z vodíku a helia, k nimž jsou v malém množství přimíseny jiné plyny (např. methan). Uran nemá vlastní zdroj energie jako Jupiter, Saturn nebo Neptun.

Vlastnosti

Uran Země Země = 1

hmotnost (1024 kg): 86,83 5,9736 14,536
objem (1010 km3): 6 833 108,321 63,08
poloměr (v hladině 1 bar)
rovníkový (km): 25 559 6 378 4,007
polární (km): 24 973 6 356 3,929
střední (km): 25 362 6 371 3,981
výstřednost: 0,023 0,0034 6,76
střední hustota (kg m-3): 1 318 5 520 0,239
tíhové zrychlení (rov.1 bar) (m s–2): 8,69 9,78 0,889
úniková rychlost (km s–1): 21,3 11,19 1,903
Bondovo albedo: 0,90 0,385 2,338
hvězdná velikost: –7,19 –3,86
sluneční konstanta (W m–2): 3,71 1,380 0,0027
teplota (K): 35,9 247,3 0,145

Pohyb

velká poloosa (106 km): 2 869,6 149,6 19,182
siderická oběžná doba (dny): 30 685,4 365,256 84,011
přísluní (106 km): 2 734,0 147,1 18,59
odsluní (106 km): 3 005,2 152,1 19,76
synodická oběžná doba (dny): 369,66
střední rychlost ve dráze (m s-1): 6,82 29,79 0,229
sklon dráhy (°): 0,773 0,00
výstřednost dráhy: 0,04724 0,0167 2,829
siderická doba rotace (h): 17,24 23,9345 0,720
sklon rovníku k dráze (°): 97,86 23,45 4,173

Atmosféra

tlak na povrchu: >>100 barů

průměrná teplota: ~58 K

teplota v hladině 1 bar: ~76 K

hustota v hladině 1 bar: ~0,42 kg m–3

rychlost větrů: 0–200 m s–1

výškový stupeň: 27,7 km

střední molekulová hmotnost: 2,64 g mol–1

složení atmosféry:

Magnetosféra

intenzita pole: 0,228 gauss-Ru3

sklon dipólu k rotační ose: 58,6°

posunutí středu dipólu od středu planety 0,3 RU podél rotační osy


Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Citováno z „http://www.wikina.cz/a/Uran
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje