Uran
Z Wikina
Uran (řec. Uranos – Nebe, staročes. Nebešťanka). Sedmá planeta sluneční soustavy. Symbolické označení SS. Je prvou planetou objevenou pomocí dalekohledu. Objevil ji v souhvězdí Blíženců (Gemini) anglický hudebník a astronom-amatér William Hershel 13. března 1781. Je nejvzdálenější planetou, kterou lze ještě – za dobrých podmínek a dobrým zrakem – uvidět pouhým okem. Svědčí o tom i ta okolnost, že na několika mapách oblohy z období 1690–1780 byl zaznamenán. A právě tyto záznamy pomohly vypočítat dráhu Uranu. Planeta byla nazvána podle nejstaršího božstva – Urana, zrozeného z chaosu. Uranos byl bohem Vesmíru uznávaným v celém antickém světě. Rapsodové ho spolu s matkou Zemí (Gaiou) kladli na začátek božského rodokmenu: Uran—Saturn–Jupiter. Časový sled vládnoucích bohů tedy odpovídá u planet přibližování ke Slunci: Uran je 20× dále od Slunce než Země, Saturn 10× a Jupiter jen 5×.
Uranův průměr je 4× větší než průměr Země a jeho úhlový průměr je 4'. Protože ani velkými pozemskými dalekohledy nelze rozlišit podrobnosti menší než 1', byl po dvě století Uran znám jako namodralý kotouček bez detailů. Téměř všechny naše vědomosti o Uranu získal Voyager 2 při průletu v lednu 1986 a pořídil 7000 podrobných snímků Uranu, Uranových měsíců a Uranových prstenců, tisíce infračervených a ultrafialových spekter a miliony údajů o rádiovém záření a magnetickém poli.
Obsah |
Sklon rotační osy
Nápadný a dosud nevysvětlený je sklon rotační osy Uranu, která téměř leží v jeho oběžné rovině. To znamená, že během Uranova roku (který trvá 84 pozemské roky) střídavě ke Slunci (a Zemi) míří severní a jižní pól. Den na pólu trvá 42 roky a je vystřídán stejně dlouhou nocí. Prstence a měsíce obíhají v rovině rovníku, tedy kolmo k oběžné dráze, takže celý Uranův systém se kolem Slunce „valí“. V důsledku tohoto výjimečného střídání ročních období a pohybů v atmosféře se Uran značně liší od Jupitera a Saturna.
Infračervená spektra Uranu ukázala, že je složen ze stejných prvků jako Slunce – tedy především z vodíku a helia. Tzn. že atmosféra má původní složení protoplanetárního disku a není produktem vývoje planety (jak je tomu u atmosféry Země). Voyager objevil rozsáhlou atmosféru molekulárního vodíku a helia, obklopenou ještě rozsáhlejší korónou atomárního vodíku.
Jádro
Podle výpočtů nedosahuje tlak v nitru dostatečných hodnot, aby se vytvořil kovový vodík jako u Jupitera a Saturna. Jádro, o něco větší než Země, je složeno z křemičitanů a železa. Jeho středová teplota je 7000 K. Jádro je roztavené a elektrické proudy udržované samobuzeným dynamem vytváří Uranovu magnetosféru. Plášť kolem jádra je asi 10 000 km silný a je pravděpodobně z ledů vody, methanu a amoniaku. Plynná atmosféra o tloušťce 7500 km je složena z vodíku a helia, k nimž jsou v malém množství přimíseny jiné plyny (např. methan). Uran nemá vlastní zdroj energie jako Jupiter, Saturn nebo Neptun.
Vlastnosti
Uran Země Země = 1
| hmotnost (1024 kg): | 86,83 | 5,9736 | 14,536 |
| objem (1010 km3): | 6 833 | 108,321 | 63,08 |
| poloměr (v hladině 1 bar) | |||
| rovníkový (km): | 25 559 | 6 378 | 4,007 |
| polární (km): | 24 973 | 6 356 | 3,929 |
| střední (km): | 25 362 | 6 371 | 3,981 |
| výstřednost: | 0,023 | 0,0034 | 6,76 |
| střední hustota (kg m-3): | 1 318 | 5 520 | 0,239 |
| tíhové zrychlení (rov.1 bar) (m s–2): | 8,69 | 9,78 | 0,889 |
| úniková rychlost (km s–1): | 21,3 | 11,19 | 1,903 |
| Bondovo albedo: | 0,90 | 0,385 | 2,338 |
| hvězdná velikost: | –7,19 | –3,86 | – |
| sluneční konstanta (W m–2): | 3,71 | 1,380 | 0,0027 |
| teplota (K): | 35,9 | 247,3 | 0,145 |
Pohyb
| velká poloosa (106 km): | 2 869,6 | 149,6 | 19,182 |
| siderická oběžná doba (dny): | 30 685,4 | 365,256 | 84,011 |
| přísluní (106 km): | 2 734,0 | 147,1 | 18,59 |
| odsluní (106 km): | 3 005,2 | 152,1 | 19,76 |
| synodická oběžná doba (dny): | 369,66 | – | – |
| střední rychlost ve dráze (m s-1): | 6,82 | 29,79 | 0,229 |
| sklon dráhy (°): | 0,773 | 0,00 | – |
| výstřednost dráhy: | 0,04724 | 0,0167 | 2,829 |
| siderická doba rotace (h): | 17,24 | 23,9345 | 0,720 |
| sklon rovníku k dráze (°): | 97,86 | 23,45 | 4,173 |
Atmosféra
tlak na povrchu: >>100 barů
průměrná teplota: ~58 K
teplota v hladině 1 bar: ~76 K
hustota v hladině 1 bar: ~0,42 kg m–3
rychlost větrů: 0–200 m s–1
výškový stupeň: 27,7 km
střední molekulová hmotnost: 2,64 g mol–1
složení atmosféry:
- hlavní plyny: molekulární vodík (H2) – 89 %; helium (He) – 11 %,
- podružné plyny (ppm): methan (CH4)
- aerosoly: amoniakový led, vodní led, hydrogensulfan amonný, methanový led
Magnetosféra
intenzita pole: 0,228 gauss-Ru3
sklon dipólu k rotační ose: 58,6°
posunutí středu dipólu od středu planety 0,3 RU podél rotační osy
