Gemini
Z Wikina
Gemini (2. pád Geminorum, zkr. Gem, čes. Blíženci) je souhvězdí zimní oblohy.
Dvojčata Kastor a Pollux byli synové Dia a spartské královny Ledy. Říkalo se jim „nebeská dvojčata“. Kastor vynikal v lukostřelbě, v jízdě na koni a v krocení divokých koní, Pollux byl znamenitým zápasníkem. Oba bratři se zúčastnili plavby argonautů do Kolchidy pro zlaté rouno. Jednoho dne vypukla strašlivá vichřice. Plavci se už vzdávali vší naděje, jen pěvec Orfeus neztrácel víru. Začal hrát na svou kouzelnou harfu a prosil bohy o pomoc. Bouře naráz ustala a současně se na čelech obou bratří rozzářily jasné hvězdy. Od té doby je námořníci pokládali za své ochránce. Oba bratři k sobě lnuli takovou láskou, ze po smrti jednoho z nich ani druhý nechtěl žít. Proto je Zeus proměnil v souhvězdí zvané Blíženci a nechal je tak navěky zářit vedle sebe na obloze. Tolik vypráví antická zkazka, kterou zpívali řečtí rapsódové před 3000 lety. Souhvězdí Blíženců však bylo známo dávno předtím. V sumerském eposu o Gilgamešovi to byli přátelé Enkidu a Gilgameš, kteří svádějí boj s býkem. Blízenci jsou zvířetníkové souhvězdí, které leží částečně v Mléčné dráze. Nejjasnější hvězdy Castor a Pollux jsou si naprosto nepodobné. Blizší a jasnější Pollux je osamocený oranžový obr, bez průvodců a pro astronomy celkem nezajímavý. Je to nejbližší obr vůbec. Castor patří naopak k nejzajímavějším hvězdám na obloze. Dalekohledem vidíme dvě modré hvězdy (Castor A a Castor B) a opodál této dvojice načervenalého trpaslíka (Castor C). Hvězdy A a B se oběhnou jednou za 340 let, vzdálený trpaslík C oběhne obě modré hvězdy za několik tisíc let. Hvězdy A i B jsou spektroskopické dvojhvězdy, přičemž vzdálenost složek ve hvězdě A i B je pouze 10 mil. km. Oběh složek hvězdy A trvá devět dní, oběh složek B tři dny. Také vzdálený načervenalý Castor C je těsnou dvojicí (zákrytovou dvojhvězdou) chladných trpaslíků, vzdálených od sebe pouze 3 mil. km a obíhajících se jednou za 19 h. Castor je tedy šestihvězda složená ze tří těsných dvojhvězd. Nedaleko hvězdy Propus (h Gem) je otevřená hvězdokupa M 35 (NGC 2168), viditelná za tmavé noci i pouhým okem. Obsahuje kolem 200 hvězd rozložených na ploše velké jako úplněk. Je vzdálena 2800 ly. V triedru se jeví jako „ojíněné stříbro, na němž se třpytí světlo“. M 35 je stará 110 mil. let. Východně od hvězdy h Gem (Wasat) lze amatérským dalekohledem spatřit planetární mlhovinu NGC 2392 (Eskimo). Ve velkém amatérském dalekohledu se jeví jako modrozelený kotouček 8. mag, velikosti Jupiterova disku. U Castora se nachází radiant meteorického roje Geminid. Od hvězdy h Gem vyletují občas od konce prosince do konce ledna meteory slabého meteorického roje Ró Geminidy, jejichž prvé maximum připadá na 8. ledna a druhé maximum na 21. ledna.
| ' | α | δ(°) | r (ly) | Vr (km s–1 | mV | spekt. | B - V |
| α Castor | 7h35m | +31,9 | 52 | +5 | 1,6 | A2 Vm | 0,0 |
| β Pollux | 7 45 | +28,0 | 34 | +3 | 1,1 | K0 IIIb | 1,0 |
| γ Alhena | 6 38 | +16,4 | 105 | –12 | 1,9 | A0 IV | 0,0 |
| δ Wasat | 7 20 | +22,0 | 59 | +3 | 3,5 | F2 IV | 0,3 |
| ε Mebsuta | 6 44 | +25,1 | 363 | +10 | 3,0 | G8 Ib | 1,4 |
| ç Mekbuda | 7 4 | +20,6 | 1169 | +7 | 3,8 | F7-G3 Ib | 0,8 |
| µ Propus | 6 15 | +22,5 | 349 | +18 | 3,3 | M3 III | 1,6 |
| π Tejat | 6 23 | +22,5 | 232 | +55 | 2,9 | M3 IIIab | 1,6 |
- µ Gem polopravidelný proměnný červený obr s průvodcem 8,8 mag
- ε Gem dvojhvězda, veleobr 3 mag s průvodcem 9 mag
Obsah |