Titania
Z Wikina
(Uranus III)
Největší z Uranových měsíců. Je čtrnáctý co do vzdálenosti od Uranu. Objevil ho dalekohledem v r. 1789 William Hershel, sedm let poté, co objevil samotný Uran. Jméno dostal podle pohádkové královny Titanie a zeny Oberona ze Shakespearovy hry Sen noci svatojánské.
Albedem, zbarvením, velikostí a hustotou se podobá vzdálenějšímu Oberonovi. Avšak podrobné snímky povrchu pořízené ke konci ledna 1986 sondou Voyager 2 ukázaly, že největší Uranovy měsíce prodělaly různý vývoj. Na Titanii se dochovalo méně velkých kráterů než na Oberonu. Největší kráter Gerthruda je obklopen několika valy a má v průměru 300 km. Některá místa povrchu jsou hustě poseta malými krátery a naopak jiné oblasti jsou prakticky bez kráterů. Oblasti chudé na krátery svědčí o tom, že povrch Titanie byl utvářen ještě v nedávné době.
Nitro Titanie bylo v minulosti tekuté, rozehřívané radioaktivitou jádra. Síť prasklin a údolí v kůře byla způsobena rozpínáním mrznoucí vody v jejím chladnoucím nitru. Některá údolí a zlomy jsou 2–5 km hluboké a protínají velké krátery. Malými krátery (které byly vyhloubeny nedávno) však nejsou nijak poznamenány; tzn. že jde o útvary nejmladší. Největší z nich, Messina Chasmata, je místy 50–100 km široká a přibližně 1500 km dlouhá. Mezi krátery Gerthruda a Messina Chasmata je několik hřbetů, které pravděpodobně vznikly vrásněním, tj. horizontálním smrštěním kůry.
Obsah |
Vlastnosti
hmotnost: 3,49´1021 kg, 5,84´10–4 MZ
rovníkový poloměr: 788,9 km, 1,237´10–1 MZ
střední hustota: 1,70 g cm–3
úniková rychlost: 0,768 km s–1
geometrické albedo: 0,27
jasnost: 13,73 mag
Pohyb
průměrná vzdálenost od Uranu: 435 840 km
perioda rotace: 8,7059 dne
doba oběhu: 8,7059 dne
střední rychlost ve dráze: 3,65 km s–1
výstřednost dráhy: 0,002
sklon dráhy: 0,14°
