Oberon

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(Uranus IV)

Nejvzdálenější z 15 pravidelných Uranových měsíců. Objevil ho v r. 1787 William Herschel. Nazván byl podle pohádkového krále ze Shakespearovy hry Sen noci svatojánské. K jeho poznání podstatně přispěl v lednu 1986 Voyager 2, když prolétal Uranovým systémem.

Oberonův ledový povrch je hustě pokryt krátery. Je to velmi starý povrch a je překvapivé, že staré útvary na Oberonovi uchovaly své tvary. Základním materiálem je patrně vodní led, který je za tak nízkých teplot velmi tvrdý a neměnný. Oberon nenese žádné známky vnitřní činnosti. Tmavý materiál pokrývající dna kráterů je patrně nános meziplanetárního prachu. Útvary na povrchu O. jsou nazvány podle hrdinů a míst v Shakespearových hrách (Caesar, Falstaff, Lear, Romeo). Největším je tmavý kráter Hamlet o průměru 206 km. Kolem některých kráterů jsou světlé paprsky – je to materiál vyvržený při dopadu tělesa, které kráter vytvořilo. Oberon má vázanou rotaci, obrací k Uranovi stále stejnou polokouli. Má kulový tvar, jako všechny velké měsíce. Tíha svrchních vrstev přemůže pevnost látky v nitru, takže ta se pod velkým tlakem stává plastickou a vyrovnává tlaky (tzv. izostáze).


Obsah

Vlastnosti

hmotnost 3,03 × 1021 kg, 5,070 × 10–4 Mz

rovníkový poloměr: 761,4 km, 0,1194 Rz

průměrná hustota: 1,64 g cm–3

úniková rychlost: 0,729 km s–1

geometrické albedo: 0,24

hvězdná velikost: 13,94 mag


Pohyb

průměrná vzdálenost od Urana: 582 600 km

perioda rotace: 13,4632 dne

oběžná doba: 13,4632 dne

střední rychlost ve dráze: 3,15 km s–1

výstřednost dráhy: 0,0008

sklon dráhy: 0,10°


Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje