Kosmická stanice
Z Wikina
Kosmická stanice je velká družice Země, určená k trvalému pobytu vědců a techniků, obvykle sestavená z více dílů (modulů) a obsluhovaná transportními kosmickými loděmi.
Obsah |
Účel
Kosmická stanice je určena k vědeckému a technologickému výzkumu vlastností různých materiálů a živých organismů v podmínkách beztíže. Kosmická stanice je pro své umístění vysoko nad atmosférou jedinečně výhodným místem k pozorování procesů na Zemi a ve vesmíru. V budoucnu bude sloužit i jako kosmický přístav pro startování, přistávání a opravu kosmických lodí a družic.
Historie
Prvá kosmická stanice Saljut byla vypuštěna na dráhu Sovětským svazem v roce 1971. V sérii dalších stanic Saljut 3 až 7 uskutečňovali kosmonauti z bývalé SSSR a dalších socialistických zemí lékařské, biologické a technologické pokusy.
Americká kosmická laboratoř Skylab byla vypuštěna v roce 1973 a vystřídaly se na ní tři posádky, transportované lodí Apollo. V roce 1979 spadla do Indického oceánu a na území Austrálie.
Trvale osídlena od roku 1986 do roku 1999 byla ruská stanice Mir, sestavená z 6 modulů. Pracovali na ní společně ruští kosmonauti s kosmonauty dalších států (např. USA, Francie, Německa aj.). K 21. prosinci 1988 dosáhl pobyt kapitána Vladimíra Titova a kosmonauta Musa Manarova délky 366 dnů. Rozsáhlou spoluprací 16 států vzniká Mezinárodní kosmická stanice.
