Symbiotická hvězda
Z Wikina
Hvězda s kombinovaným spektrem. Je to těsná dvojhvězda s jednou složkou chladnou (obr třídy M, nebo typ Mira) a druhou žhavou (bílý trpaslík nebo hvězda hlavní posloupnosti). Ve dvojhvězdě dochází k přenosu plazmatu z chladné složky, která zaplňuje Rocheův lalok, nebo – a to je nejčastější případ – ve formě hvězdného větru. Dnes je v Galaxii známo kolem 200 symbiotická hvězda a několik jich bylo objeveno v Magellanových oblacích. Lze je snadno identifikovat pomocí spektra v intervalu 0,1–3 mm. Všechny mají
- červené a infračervené kontinuum (spektrální třídy M nebo K) s absorpčními čarami Fe I, Ca I nebo absorpčními molekulové pásy TiO, H2O, CO aj.;
- modré a ultrafialové kontinuum s emisními čarami HI, He I, případně He II, O III, Ne V a Fe VII. Oběžné doby symbiotických hvězd jsou převážně 1–3 roky. Spektroskopicky určené radiální rychlosti symbiotických hvězd ukazují, že hmotnost červeného obra je 1–3 Mo a jen 0,5–1,0 Mo pro žhavého průvodce.
Symbiotické hvězdy vybuchují podobně jako novám podobné hvězdy. U několika oddělených symbiotických dvojhvězd je však průběh výbuchu stejný jako u klasických nov. Nazývají se symbiotické novy. Symbiotické hvězdy se řadí do skupiny kataklyzmických proměnných, jejich výbuchy jsou však nepravidelné a méně mohutné. Výbuch symbiotických hvězd R Aquarii byl provázen úzkým výtryskem, pozorovaným ve světle a na rádiových vlnách. Jeho rychlost je 2 000 km s–1 a dosahuje délky 30´ větší než vzdálenost Slunce–Pluto.
Obsah |
