Baryon
Z Wikina
(řec. barys - těžký). Baryony a mezony (označované společným názvem hadrony) jsou částice vybavené všemi čtyřmi interakcemi: silnou, elektromagnetickou, slabou a gravitační. Od mezonů se liší poločíselným spinem. Jsou to částice „nesnášenlivé“ - fermiony. Pro jejich seskupování do systémů (např. jádro atomu, neutronový plyn) platí Pauliho princip. Mezony jsou hadrony s celočíselným spinem a Pauliho princip pro ně neplatí. Pro rozlišení obou skupin hadronů zavádíme tzv. baryonové číslo.
Lehké baryony jsou nukleony (proton a neutron). Nukleony tvoří menší či větší systémy (atomová jádra, neutronové hvězdy) a jsou nejdůležitějšími baryony pro stavbu vesmíru. Baryon těžší než nukleony se nazývají hyperony. Jsou to však částice vesměs nestálé a ponechány samy sobě se rozpadají v krátké době až na nejlehčí baryon - proton. Rozpadu protonu brání zákon zachování baryonového čísla. Neutron je stálý pouze v atomovém jádře a v neutronových hvězdách. I proton se může přeměnit v jiný baryon – neutron (viz beta-rozpad), ale jen v radioaktivním atomovém jádře, z něhož dostane potřebnou energii k přeměně. Výjimečně jsou stálé i hyperony, a to v odumřelých těžkých hyperonových hvězdách.
Obsah |
