Pauliho princip

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Pauliho princip (Pauliho vylučovací princip, Pauliho zákaz, vylučovací zákaz) je zákon objevený Wolfgangem Paulim pro stavy totožných částic s polovičním spinem (tj. pro fermiony).

Podle Pauliho principu v soustavě totožných fermionů se dvě (nebo víceré) částice nemohou nacházet v témž stavu; nemohou mít např. stejnou hybnost, stejný moment hybnosti, stejnou energii, stejný izospin aj.

Názorně si lze představit Pauliho princip jako projev nesnášenlivosti elektronů (a fermionů vůbec), neboť nemohou být ani dva v témž stavu. To se nejvýrazněji projeví tehdy, je-li stavů omezený počet. Nejznámějším příkladem je elektronový obal atomu nebo velmi hustá látka (viz degenerace). V atomovém obalu nemohou být dva elektrony v témž stavu, takže v dané dráze mohou být jen dva elektrony s opačným spinem.

Projevem Pauliho principu v každodenním životě je nestlačitelnost, nepropustnost a stabilita pevných a kapalných látek. V podmínkách extrémních tlaků, teplot a hustot (jaké se vyskytují ve vesmíru) jsou ze svých drah „násilím“ vytěsněny elektrony (a při vysokých hodnotách i nukleony ze svých hladin v jádře), ale Pauliho princip platí i zde. Mluvíme o degeneraci, popř. neutronizaci látky, k níž dochází při vzniku degenerovaných hvězd (tj. bílých trpaslíků a neutronových hvězd).

Pauliho princip je přísný zákaz v mikrosvětě, kde je nouze o místo. Platí obecně pro fermiony, ale neplatí pro bosony. Bosony totiž mají nulový nebo celistvý spin. Např. fotonů se může do daného prostůrku vměstnat libovolné množství.

Podle přesná definice může soustava totožných fermionů nabývat jen stavů popsaných vlnovými funkcemi antisymetrickými vůči permutaci (vzájemné výměně) kterýchkoliv dvou částic soustavy.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje