Taurus
Z Wikina
(2. pád Tauri, zkr. Tau, čes. Býk)
Obsah |
Vykopávky
V nálezech z nejstarších vykopávek bývalo zobrazováno souhvězdí Býka jako první zvířetníkové souhvězdí, jímž začínal rok. Znali ho i dávní Chaldejci a Egypťané; také Keltové uctívali vstup Slunce do tohoto souhvězdí. Před čtyřmi až pěti tisíci lety jaro začínalo v dny, kdy Slunce procházelo souhvězdím Býka. Od té doby se v důsledku precese posunul přes Skopce do Ryb, kde je dnes.
Řecké pověsti
Podle řecké pověsti chtěl Zeus unést Europu, dceru fénického krále. Aby ji oklamal, proměnil se ve sněhobílého býka a vmísil se do královských stád. Europa si mladého krotkého býčka brzy oblíbila. Jednou se na něho posadila, aby se trochu projela. Býk však opustil stádo, skočil do moře a plaval s Europou na hřbetě ke Krétě. Proto se také dostaly na oblohu jen hlava a plece Býka; zbytek těla byl ponořen do vln.
V souhvězdí Býka jsou dvě samostatné skupiny hvězd (hvězdokupy) s mytickými názvy. Hyády byly dcery Atlasovy. Když jejich bratra roztrhal na lovu lev, tolik plakaly, že je Zeus z lítosti vzal k sobě na oblohu. Druhou hvězdokupou jsou Plejády. Původně to byly mořské nymfy, také dcery Titána Atlase, které Zeus na jejich vlastní žádost proměnil v holubice (řec. peleiades).
Snadno ho najdeme
Souhvězdí Býka snadno najdeme nad Orionem. Jeho načervenalá nejjasnější hvězda Aldebaran (Oko býka) je obklopena otevřenou hvězdokupou zvanou Hyády. Nejjasnější Hyády tvoří písmeno V – hlavu Býka. Hvězdy b a z jsou jeho rohy. Aldebaran k Hyádám nepatří, je od nás vzdálen pouze 68 ly.
V souhvězdí Býka se mezi hvězdami e a w nachází slabá proměnná hvězda T Tauri, neviditelná pouhým okem a zahalená slabou mlhovinou. Tato hvězda je představitelem rodících se hvězd, které ještě „nedozrály“: neprobíhá v nich ještě naplno přeměna vodíku na helium, takže část vyzařované energie získávají smršťováním. Představují konečnou fázi prahvězdy. Dosud jsou hvězdy tohoto typu obklopeny zbytky mateřské mlhoviny, z níž se zrodily.
V blízkosti Blíženců se nachází zbytek supernovy z r. 1054 – Krabí mlhovina. Je to prvý objekt, který zanesl objevitel komet Charles Messier do svého seznamu mlhavých objektů a který dostal označení M 1. Jiným objektem z Messierova katalogu (M 45) je nejznámější otevřená hvězdokupa na obloze – Plejády.
| hvězda | α | δ(°) | r (ly) | vr(km s–1) | mV | spekt. | B–V |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| α Aldebaran | 4h36m | +16,5 | 65 | +54 | 0,8 | K5III | 1,5 |
| β El Nath | 5 26 | +28,6 | 131 | +8 | 1,6 | B7III | –0,1 |
| γ Hyadum I | 4 20 | +15,6 | 154 | +38 | 3,6 | K0III | 1,0 |
| ε Ain | 4 29 | +19,2 | 155 | +37 | 3,5 | G9IIICN0 | 1,0 |
| ζ | 5 38 | +21,1 | 417 | +24 | 2,9 | B4IIIp | –0,2 |
| η Alcyone | 3 47 | +24,1 | 368 | +10 | 2,9 | B7III | –0,1 |
| λ | 4 01 | +12,5 | 370 | +16 | 3,5 | B3V+A4IV | –0,1 |
