Plejády

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(M 85, NGC 1432, Kuřátka, Sedm sester, Subaru)

Otevřená hvězdokupa v souhvězdí Taurus (Býk).

Podle záznamů patří Plejády k nejstarším známým objektům na obloze. V mnoha mytologiích byly samostatným a významným souhvězdím (určujícím chronologické cykly). Součástí Býka se staly později.

Naši předkové vysvětlovali vznik Plejád touto legendou: Kristus šel kolem pekařského krámu, z něhož to vonělo čerstvě upečeným chlebem. Poslal jednoho z učedníků, aby poprosil o bochník. Lakotný pekař ho vyhnal, ale pekařka spolu se svými šesti dcerami vše zahlédla a potají mu čerstvý bochník přinesla. Proto se dostala i s dcerami na oblohu jako „sedmihvězdí“. Pekař byl přeměněn v kukačku.

Hvězdy v Plejádách jsou od nás vzdáleny 400 ly a zaujímají prostor o rozměru 20 ly. Dobrý zrak uvidí 6 Plejád. Výborný zrak jich rozpozná až 10. Celkem jich je známo přes 1000, z toho asi 600 občas exploduje. Zahalují je oblaky mezihvězdné hmoty, pozůstatek matečné látky, z níž před 80 mil. lety vznikaly. Modré světlo žhavých hvězd (spektrální třídy B) se odráží na prachových zrnkách a tvoří tak reflexní mlhovinu.

Plejády jsou blízko ekliptiky, takže často dochází k jejich zákrytům Měsícem. I pro triedr či malý dalekohled je zákryt Plejád vzrušující podívanou.

Infračervené pozorování Plejád odhalilo mnoho objektů s podhvězdnou váhou (hnědé trpaslíky). V jejich spektru (např. PPl 15, Teide 1 a Calar 3, o hmotnosti 50—70× větší než Jupiter) bylo nalezeno lithium. PPl 15 je dvojnásobný hnědý trpaslík s periodou oběhu pouhých 6 dnů. Podrobný průzkum nejslabších hvězd v Plejádách ukazuje, že počet hnědých trpaslíků je srovnatelný s celkovým počtem hvězd v této hvězdokupě.

Rentgenový dalekohled Chandra objevil, že některé z Plejád jsou intenzivními rentgenovými zdroji . Ve světle jsou však tyto rentgenové hvězdy docela slabé.

Jasné hvězdy a mlhoviny obklopující Plejády

jméno označení r (ly) vr (km s—1) mV spekt. mlhovina
Alcyone 57 Tau 368 +10 2,9 B7e III vdB 23
Atlas 27 381 +8 3,6 B8 III Ced 190
Electra 17 371 +12 3,7 B6e III vdB 20
Maia 20 360 +7 3,9 B7 III NGC 1432
Merope 23 359 +6 4,2 B6 IV NGC 1435
Taygeta 19 373 +5 4,3 B6 V Ced 19e
Pleione 28 387 +4 5,0v B8e p Ced 19p
Celaeno 16 335 +3 5,4 B7 IV Ced 19c
Asterope 21+22 387 0 5,6 + 6,4 B8eV+B9 V –

Ve vzdálenosti 1¢ severně od Plejád je útržek mateřské mlhoviny IC 353 bez hvězdy.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje