Rentgenové zdroje
Z Wikina
Rentgenové zdroje jsou kosmické objekty, které lze pozorovat v rentgenovém záření.
Obsah |
Naše sluneční soustava
Nejbližším, ale velmi slabým rentgenovým zdrojem jsou polární záře v zemské atmosféře. Nejjasnějším rentgenovým zdrojem pro nás na Zemi je rentgenové Slunce. Hustota toku jeho rentgenového záření se mění se sluneční činností: od 10–4 erg cm–2 s–1 v době slunečního minima až po několik erg cm–2 s–1 při velké činnosti. Samo o sobě je Slunce slabým rentgenovým zdrojem, avšak (vzhledem k jeho blízkosti) je lze snadno pozorovat (viz např. Yohkoh, SOHO).
Naše galaxie
Ostatní rentgenové zdroje jsou mimo sluneční soustavu, a tedy mnohem vzdálenější a slabší. V Galaxii jsou zdánlivě nejjasnějšími a také nejpočetnějšími rentgenovými zdroji rentgenové dvojhvězdy. Méně zastoupeny jsou zbytky supernov (např. Krabí mlhovina, Tychonova hvězda, Cassiopeia A), novy, rentgenové asociace (T asociace).
Zdroje mimo naši galaxii
Z extragalaktických zdrojů k nám dopadá slabý tok rentgenového záření. Normální galaxie (jako Galaxie, Velká galaxie v Andromedě) také vyzařují rentgenové záření, avšak v množství desettisícekrát až statisícekrát menším než světlo. Rentgenová zářivost Galaxie je 1033 W, zatímco její svítivost je 1038 W. Naopak mohutnými rentgenovými zdroji jsou aktivní galaxie, Seyfertovy galaxie, rádiové galaxie (např. Centaurus A, Virgo A), kvazary a bohaté kupy galaxií (např. kupa galaxií v Panně).
Mezigalaktické plazma v kupách galaxií má teplotu několika milionů až desítek milionů kelvinů. Není to pozůstatek mateřského materiálu, z něhož se tvořily galaxie – členové kupy galaxií. Podle emisních čar v rentgenovém spektru bylo mezigalaktické plazma vyvrženo při explozích supernov. Zastoupení prvků (O, Ne, Mg, Si, S, Ca, Fe) dokazuje, že zdrojem mezigalaktického plazmatu byly supernovy typu II. Viz Doutníková galaxie.
