Zbytky supernovy
Z Wikina
Rozpínající se emisní mlhovina ve tvaru kulové obálky. Jsou to plyny vyvržené při výbuchu supernovy, které se pohybují vysokou rychlostí (až několik tisíc km s–1). Srázkou s mezihvězdným plynem vzniká rázová vlna, která ho zahřívá na teplotu několika mil. K. Tak horké plazma vyzařuje rentgenové záření a relativistické elektrony kroužící v magnetickém poli vyzařují rádiové synchrotronové záření.
Zbytků supernovy je známo asi 150 a pulzarů přibližně 500. Avšak jen v několika málo případech byly objeveny pulzary uprostřed zbytků supernovy (např. Vela pulzar, Krabí pulzar). Spektrální rozbor zbytků supernovy ukazuje nadbytek těžkých prvků vytvořených během jejího života a při konečném výbuchu. Převažující prvky v některých rychlých zhustcích ukazují, z které části hvězdného nitra byl zhustek vyvržen. Např. u Cassiopei A zhustky z čistého kyslíku pocházejí z menší hloubky než zhustek těžších prvků vzniklých hořením kyslíku. Zbytky supernovy Puppis A obsahují takové množství kyslíku, které se rovná 4 Mo. Některá vlákna jsou čistě kyslíková. Samotná Puppis A vyprodukovala kyslík pro několik set slunečních systémů. Také [[Krabí mlhovina je obohacena o helium a řadu těžších prvků (jako uhlík, kyslík aj.).
Některé zbytky supernovy výjimečně nejsou duté, ale vyplněné magnetickým polem, v němž relativistické elektrony (emitované pulzarem) vysílají toky synchrotronového záření. Tento vzácnější druh zbytků supernov se nazývá plerion.
Obsah |
