Cassiopeia

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Cirkumpolární souhvězdí (2. pád Cassiopeiae, zkr. Cas, čes. Kasiopeja).


Kasiopeja byla etiopská královna, jejím manželem byl Cefeus. Byla velmi hezká a vychloubala se, že je ještě krásnější než vodní nymfy nereidy. To dopálilo boha moře Poseidona, neboť jeho manželka byla také nereida. Na její radu poslal mořskou obludu, aby Cefeovo království zpustošila. Aby svoji říši zachránili, museli nešťastní rodiče podle rady věštírny dát svoji dceru, princeznu Andromedu, přikovat ke skalnímu útesu nad mořem jako kořist obludy. Andromedu vysvobodil Perseus, a okouzlen její krásou, oženil se s ní. Kasiopeja se stejně jako Cefeus, Andromeda a Perseus dostala na oblohu, ale její nepřítelkyně nereidy dosáhly aspoň toho, že byla umístěna blízko pólu, takže musela každou noc trávit polovinu času hlavou dolů, aby se naučila skromnosti.


Souhvězdí je na opačné straně Polárky proti Velké medvědici. Můžeme je pozorovat po celý rok. Nad hlavou nám září v podzimních měsících. Snadno je poznáme podle podoby písmene W. Leží v Mléčné dráze, a proto je velmi bohaté na hvězdy. K jejich prohlížení je vhodný triedr. K zajímavým objektům patří bílý obr Cih, který občas rozpíná svůj plynný obal z deseti na osmnáct slunečních průměrů. Takovým proměnným hvězdám říkáme novám podobné hvězdy. Cih je navíc modrobílá dvojhvězda. V r. 1572 vybuchla v souhvězdí Kasiopeja supernova typu I. Pečlivě ji proměřoval a popsal Tycho Brahe (viz Tychonova hvězda). Na mapce souhvězdí je vyznačena písmenem B.



Hvězda α δ (°) r (ly) vr (km s – 1) mv spekt. B - V
α Schedir 00h40m +56,5 228 -4 2,2 K0 IIIa 1,2
β Caph 00h09m +59,2 54 +12 2,3 F2 III 0,3
γ Cih 00h57m +60,7 613 -7 1,6 - 3,0 B0 IVe -0,1
δ Ksora 01h26m +60,2 99 +7 2,7 A5 III 0,1
ε Segin 01h54m +63,7 442 -8 3,4 B3 III -0,1
η Achrid 00h49m +57,8 19,4 +9 3,4 G0 V+dM0 0,6


M 52 otevř. hvězdokupa, 7,3 mag, d = 13′, r = 5000 ly
M 103 otevř. hvězdokupa, 7,4 mag, d = 6′, r = 8000 ly
NGC 457 otevř. hvězdokupa, 7,5 mag, d = 10′
NGC 7635 planet. mlhovina, 8,5 mag, 3,3′ × 3′
Tychonova hvězda 1572


Obsah

Cassiopea A

Intenzivní rádiový zdroj v souhvězdí Cassiopeia. Je prvým objeveným rádiovým zdrojem (mimo Slunce). Na nízkých frekvencích má nejvyšší hustotu toku záření ze všech rádiových zdrojů (mimo Slunce). Na frekvenci 178 MHz je to 11 000 jansky.


Cas A se nachází u otevřené hvězdokupy M 52 v Kasiopeji. Jsou to zbytky supernovy (typu II), která vybuchla asi před 350 lety. Avšak žádné zprávy o vizuálním pozorování této supernovy neexistují. Cas A je vzdálena zhruba 8000 ly. Její plyny se dosud rozpínají rychlostmi kolem 6000 km s–1. Je rozsáhlým zdrojem rentgenového záření. Z rentgenových zbytků lze vypočítat, že hmotnost supernovy byla kolem 20 Mo. Ve světle se zdroj jeví jako slabá mlhovina. Má prstencovou strukturu o průměru 4′. Její slabá optická vlákna ve zbytcích mají hmotnost desetitisíciny Mo. Spektroskopický rozbor zbytků Cas A ukazuje, že jsou složeny z kyslíku, síry, vápníku a neonu - prvků vzniklých nukleogenezí v supernově. Je to potvrzení správnosti našich představ o vzniku prvků ve hvězdách.


Průběh rádiového spektra Cas A ukazuje, že jde o netepelné, synchrotronové záření. V rentgenovém spektru jsou čáry iontů Fe XXV (tj. atomů železa, z nichž bylo srážkami vyraženo 24 elektronů), podobných atomům helia - až na jádro, v němž je 26 protonů.



Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje