Cassiopeia A
Z Wikina
(Cas A). Intenzivní rádiový zdroj v souhvězdí Cassiopeia. Je prvým objeveným rádiovým zdrojem (mimo Slunce). Na nízkých frekvencích má nejvyšší hustotu toku záření ze všech rádiových zdrojů (mimo Slunce). Na frekvenci 178 MHz je to 11 000 jansky.Cas A se nachází u otevřené hvězdokupy M 52 v Kasiopeji. Jsou to zbytky supernovy (typu II), která vybuchla asi před 350 lety. Avšak žádné zprávy o vizuálním pozorování této supernovy neexistují. Cas A je vzdálena zhruba 8000 ly. Její plyny se dosud rozpínají rychlostmi kolem 6000 km s–1. Je rozsáhlým zdrojem rentgenového záření. Z rentgenových zbytků lze vypočítat, že hmotnost supernovy byla kolem 20 Mo. Ve světle se zdroj jeví jako slabá mlhovina. Má prstencovou strukturu o průměru 4′. Její slabá optická vlákna ve zbytcích mají hmotnost desetitisíciny Mo. Spektroskopický rozbor zbytků Cas A ukazuje, že jsou složeny z kyslíku, síry, vápníku a neonu - prvků vzniklých nukleogenezí v supernově. Je to potvrzení správnosti našich představ o vzniku prvků ve hvězdách. Průběh rádiového spektra Cas A ukazuje, že jde o netepelné, synchrotronové záření. V rentgenovém spektru jsou čáry iontů Fe XXV (tj. atomů železa, z nichž bylo srážkami vyraženo 24 elektronů), podobných atomům helia - až na jádro, v němž je 26 protonů.
Obsah |