Krabí mlhovina
Z Wikina
(M 1, infračervený zdroj: IRAS 05315+2158, rádiový zdroj: Taurus A, 3C 144, PKS 0531+21, rentgenový zdroj: 4 U 0531+21)
Nejznámější zbytek supernovy. Patří ke známému druhu zbytku supernovy, nazývanému plerion. Je v souhvězdí Býka(Taurus) nedaleko Τ na místě výbuchu supernovy ze 4. července 1054. V Číně a v Japonsku se o supernově SN 1054 zachovalo celkem 8 záznamů. Byla viditelná za dne tři týdny po vzplanutí a v noci ji bylo možno vidět ještě 20 měsíců. Číňané ji nazývali „hvězda host“. K. m. objevil v r. 1731 John Bevis a nezávisle v r. 1758 Messier, který ji považoval za kometu. Byla prvým objektem, který zanesl do svého katalogu objektů, které lze zaměnit s kometou. Pojmenována byla "Krabí" až v r. 1844, a to podle kreseb Lorda Rosse. V r. 1948 bylo zjištěno, že je rádiovým zdrojem, a v r. 1964 bylo objeveno její rentgenové záření. Materiál vyvržený v polovině 11. stol. z kolabující hvězdy se od té doby rozptýlil do prostoru o velikosti přibližně 10 ly. Dodnes se ještě rozpíná rychlostí 1800 km s–1. V mlhovině byl objeven v r. 1968 pulzar (označený v katalogu NP0532), v němž je obsažena obrovská kinetická energie, neboť se otočí 30x za sekundu. Pulzar je zdrojem relativistických elektronů, které zachyceny v magnetických polích mlhoviny emitují spojité vysoce polarizované synchrotronové záření. Toto záření tvoří namodralé pozadí K. m. Budí neutrální vodík v okrajových vláknech, který pak září ve spektrálních čarách jako emisní mlhovina. Žádný kosmický objekt nepřispěl k rozvoji astrofyziky tolik jako K. m. α = 05h35m, δ = +22,0°, r = 6300 ly, mV = 8,2, d = 6' x 4' svítivost = 1500 Lo, rentgenová zářivost asi 200 000 Lo
Obsah |
