Cancer

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(2. pád Cancri, zkr. Cnc, čes. Rak nebo Krab). Cirkumpolární souhvězdí.

Souhvězdí svým tvarem připomíná obrovského kraba, který pomáhal Hydře v boji proti Heraklovi. Jedním z hrdinských činů Herakla bylo totiž utkání s devítihlavou Hydrou, která žila v bažinách u města Lerny a pustošila okolí. Hydra měla v zápase pomocníka v obrovském krabovi s ostrými klepety. Když se krab zakousl Heraklovi do nohy, střelil po něm Heraklův pomocník pastýř Iolaos šípem a kraba usmrtil. Hydra se po něm ohlédla a v tom okamžiku jí Iolaos upálil hlavu hořícím stromem. Zatímco useknuté hlavy okamžitě zas narůstaly, upálená hlava narůst už nemohla. A tak krab, který chtěl Hydře pomoci, způsobil její záhubu. Přesto však jej bohyně Héra přenesla na oblohu, protože nadržovala všem Heraklovým nepřátelům. Staří Chaldejci nazývali toto souhvězdí Bránou lidí. Tudy prý duše sestupují na Zemi, aby přijaly lidské tělo. Indiáni na Yucatanu zase věřili, že octne-li se Slunce v tomto souhvězdí, sestupuje v podobě ohnivého ptáka k Zemi a přijímá oběti na oltáři.

Rak je nevýrazné souhvězdí blízko Velké medvědice (Ursa Maior), v trojúhelníku hvězd Pollux, Procyon a Regulus. Je to nejchudší souhvězdí zvířetníku. Jeho nejjasnější hvězda je 4. mag. Kdysi býval Rak nejsevernějším souhvězdím ve zvířetníku, takže v něm stálo Slunce v době letního slunovratu. Nejsevernější rovnoběžka na Zemi, kde je Slunce jednou do roka (v den letního slunovratu) v nadhlavníku, se nazývá obratník Raka, ačkoli dnes se Slunce nachází v souhvězdí Blíženců (Gemini). Toto posunutí je důsledkem pohybu zemské osy, kterému říkáme precese.

Nejzajímavějším objektem v Raku je otevřená hvězdokupa Jesličky (Praesepe). Je viditelná v zimě pouhým okem jako mlhavý svítící obláček, připomínající rozcuchané seno v jesličkách.

Po obou stranách jesliček jsou hvězdy δ Cnc a γ Cnc, zvané Oslíci. Jizní Oslík (Asellus Australis) je přesně v ekliptice, takže jej Slunce jednou za rok při své pouti na nebeské klenbě zakryje. Druhý Oslík (Asellus Borealis) se u Jesliček přiživuje ze severní strany.


Hvězda α δ (°) r (ly) vr (km s – 1) mv spekt. B - V
α Acubens 08h58m +11,8 174 -14 4,2 A5m 0,1
β Tarf 08h16m +09,2 290 +22 3,5 K4 IIIBa 1,5
γ Asellus Borealis 08h43m +21,5 158 +29 4,7 A1 IV 0,0
δ Asellus Borealis 08h45m +18,2 136 +17 3,9 K0 III 1,1
ζ Tegmine 08h12m +17,6 (78) -6 5,4 F8 V 0,5


Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje