Laguna
Z Wikina
(M 8, NGC 6523). Emisní mlhovina v Mléčné dráze v souhvězdí Střelce (Sagittarius)
Název dostal podle tmavého prachového pásu blíže k nám, který ji rozděluje na dvě části. Lagunu lze za tmavé noci spatřit pouhým okem, a dobře je vidět v triedru. Je od nás vzdálena zhruba 5000 ly a její rozměry jsou přibližně 140 x 60 ly. K záření je buzena otevřená hvězdokupa (NGC 6530) z mladých hvězd, které vznikly před 2 mil. let. Ve hvězdokupě je necelá stovka hvězd spektrálních tříd O a B, mezi nimiž značně převažuje žhavá hvězda, označená 9 Sagittarii (spektrální třídy O5 a 6. magnitudy). Především ona budí mlhovinu k záření a její silný hvězdný vítr uvádí mlhovinu do prudkého vířivého pohybu (viz obr. Laguna z HST). Vnitřní část mlhoviny se někdy nazývá Přesýpací hodiny. Bližší prachové oblaky částečně zakrývají pohled na hvězdy i na zářící oblasti mlhoviny. Tmavé zhustky (o velikosti přibližně 1000x větší než naše planetární soustava) jsou globule, zárodky nově vznikajících hvězd. V Laguně se rodí hvězdy a některé z nich i s planetární soustavou. Jsou v ní totiž protoplanetární disky, podobné těm, které se překotně rodí ve Velké mlhovině v Orionu. Infračervené snímky Laguny ukazují velký počet rodících se hvězd, které se ještě gravitací rozehřívají. Na povrchu tmavých sloupů ("prstů") – podobných těm v Orlím hnízdu – probíhá tzv. fotonová eroze, tj. rozehřívání, vypařování a ionizace chladných plynů a prachu ve sloupech. Ultrafialové záření hvězd tak zahřívá tmavé chladné prachové oblaky a mění je v oblasti H II. α = 18h04m, δ = –24,4°, r = 5000 ly, d = 90´ x 40´, vr = – 11 km s–1
Obsah |