Anihilace
Z Wikina
Dostane-li se nějaká částice do dostatečné blízkosti ke své antičástici (např. při srážce), dojde:
- k pružnému (neboli elastickému) rozptylu, při němž se rozletí různými směry, aniž vzniknou další částice;
- k nepružnému rozptylu, kdy se rozletí při současné produkci jedné nebo několika nových částic;
- k anihilaci, kdy obě zaniknou za současného vzniku alespoň dvou nových částic. Tak může anihilovat proton s antiprotonem nebo elektron s pozitronem za současného vzniku jiného páru částice s antičásticí, několika fotonů, popř. dalších částic apod. Zvláštním případem jsou takové a., při nichž vznikají jen (a to nutně alespoň dva) fotony.
Anihilace se podobně jako všechny nukleární a subnukleární procesy řídí zákony zachování fyzikálních veličin. Jsou to buď přesné zákony (zachování celkové energie, hybnosti, momentu hybnosti, elektrického náboje) nebo přibližné (např. podivnosti, izospinu, parit aj.). Otázka, zda se baryonové číslo a různá leptonová čísla zachovávají přesně nebo přibližně, je dosud otevřená.
Při anihilace může dojít k rozsáhlé, někdy i stoprocentní přeměně různých druhů energie, např. klidové v kinetickou (nazývané někdy přeměnou hmoty v energii), nebo naopak kinetické v klidovou. Velký oblak vyzařující anihilační gama-fotony (o energiích 0,5 MeV) je pozorován nad středovou oblastí Galaxie.
Anihilace je základním procesem interakce mezi hmotou a antihmotou. Je nejúčinnějším způsobem přeměny klidové energie hmoty v jiné formy energie. V kosmologii antihmoty má anihilace základní význam. Anihilovat může každá dvojice částice–antičástice: kvark s antikvarkem, hadron s antihadronem ( např. proton s antiprotonem, neutron s antineutronem), lepton s antileptonem (např. elektron s pozitronem). Opačným procesem k anihilaci je materializace (neboli produkce páru).
Obsah |