Kosmologie antihmoty
Z Wikina
(k. hmoty a antihmoty, Alfvénova k., Kleinova–Alfvénova k.). Kosmologie, v níz je rozpínání vesmíru vysvětlováno jako důsledek anihilace hmoty s antihmotou. Vychází z předpokladu, ze mnozství antihmoty je stejné jako množství obyčejné hmoty (koinohmota). Některé oblasti vesmíru jsou z hmoty, jiné z antihmoty.
Antihmotu lze zjistit pomocí antineutrin (~ν e ) vyzařovaných z nitra hvězd při přeměně antiprotonů (~p) v antineutrony (~n): ~p– → ~n + e– + ~νe. Dosud však neutrinové detektory nejsou dostatečně citlivé, aby registrovaly antineutrina ze vzdálených (anti)hvězd. Přístupnější je zachycení gama-fotonů o energii 0,5 MeV, odpovídajících anihilaci elektronu s pozitronem.
Tato kosmologická teorie dále předpokládá, že průměrná hustota vesmíru je větší než kritická hustota. Tzn. ze rozpínání vesmíru se v budoucnu zcela zastaví a dojde k jeho smršťování. V konečném velkém kolapsu se na rozhraní mezi oblastmi hmoty a antihmoty vytvoří mohutná vrstva intenzivního gama-záření (tzv. Leidenfrostův jev), která znovu povede k velkému třesku a k novému cyklu vesmíru. Zatím nelze říci, jak velké by měly být tyto oblasti.
Mezi významné zastánce kosmologie antihmoty patřil nositel Nobelovy ceny Hannes Alfvén.
Obsah |
