Cygnus
Z Wikina
(2. pád Cygni, zkr. Cyg, čes. Labuť)
Souhvězdí letní oblohy. Báje vypráví, že v labuť se proměňoval vládce Olympu, mocný Zeus, když se chtěl podívat mezi lidi. V této podobě navštívil i spartskou královnu Lédu, která ho zaujala svojí krásou. Aby se k ní mohl přiblížit, dal se pronásledovat obrovským orlem, před kterým ho královna zachránila. Léda se po návštěvě Dia stala matkou blíženců Kastora a Polluxe a také krásné Heleny, pro kterou vypukla trojská válka.
Souhvězdí svým tvarem připomíná labuť letící Mléčnou dráhou k jihu. Bílá hvězda Deneb tvoří spolu s Vegou v Lyře na západě a s Altairem v Orlu na jihu letní trojúhelník - asterismus, který usnadňuje orientaci na letní obloze. Nejjasnější hvězdy souhvězdí Labutě tvoří jiný asterismus - tzv. Severní kříž. Sluneční soustava a okolní hvězdy letí ve směru Labutě rychlostí 230 km s–1. Je to důsledek galaktické rotace. Touto rychlostí oběhne Slunce galaktické jádro jednou za 240 mil. let (tzv. galaktický rok).
Veleobři Deneb (z arab. dhanab - ocas) a Sadir mají zářivost 50 000× větší než Slunce. Hvězda 61 Cygni (tvoří s hvězdami α, γ a ε rovnoběžník) je proslulá tím, že je první hvězdou, u níž byla zjištěna vzdálenost. Blízko hvězdy ε Cyg je Řasová mlhovina (NGC 6992-5 a NGC 6960), která zůstává jako zbytky supernovy, která vzplanula před 50 000 lety. V Labuti je známo přes 400 proměnných hvězd, mezi nimi tři novy. Červená hvězda κ Cyg v krku Labutě je viditelná pouhým okem jen kolem maxima. V minimu ji můžeme pozorovat pouze silným dalekohledem. Pohasíná až 10 000× v období 407 dnů. Když je nejslabší, má velmi nízkou povrchovou teplotu, 1640 K. Je to jedna z nejchladnějších hvězd. Naopak byly v Labuti objeveny také hvězdy nejteplejší (Wolfovy–Rayettovy hvězdy), s povrchovou teplotou 80 000 K. V souhvězdí Labutě je známo přes tisíc dvojhvězd. K nejhezčím patří Albiero (β Cyg), v níž zlatavě žlutá jasnější hvězda má modrého průvodce. Je tam i řada vícenásobných hvězd a otevřených hvězdokup. Za podívání malým dalekohledem stojí hezká hvězdokupa M 39 nad Denebem. Dvojhvězda Cyg X-1 je proměnný zdroj rentgenového záření (rentgenová dvojhvězda). Cygnus A je rádiová galaxie ve vzdálenosti kolem 750 mil. ly.
| Hvězda | α | δ (°) | r (ly) | vr (km s – 1) | mv | spekt. | B - V |
| α Deneb | 20h41m | 45,3 | 3230 | -5,2 | – | A2 I | 0,1 |
| β1 Albireo | 19h31m | 27,9 | 386 | -24 | 3,1 | K3 II | 1,1 |
| β2 | 19h31m | 27,9 | – | – | 5,1 | B8 Ve | -0,1 |
| γ Sadir | 20h22m | 40,2 | 1520 | -8 | 2,2 | F8 Ib | 0,7 |
| δ | 19h45m | 45,1 | 172 | -21 | 2,9 | B9 IV+F1 V | -0,0 |
| ε Gienah | 20h46m | 34,0 | 72 | -10 | 2,5 | K0 III | 1,0 |
| π Azelfage | 21h42m | 51,2 | 1680 | -8 | 4,7 | B3 IV | -0,1 |
- NGC 4027 planet. mlhovina α = 21h07m , δ = +42,2°
- NGC 6826 planet. mlhovina 19 45 +50,5
- NGC 6960 + Řasová mlhovina (zbytky po supernově), 70′ × 6′
- NGC 6992-5 + 78′ × 8′
- NGC 7000 prachoplynná mlhovina Severní Amerika 120′ × 100′
- IC 5067 prachoplynná mlhovina Pelikán 85′ × 75′
- M 29 otevř. hvězdokupa, α = 20h24m , δ = 38h32m, 4000 ly, mv = 7,1, d = 7′
- M 39 otevř. hvězdokupa 21 32 48 26 825 5,2 32′
- Cyg A rád. galaxie
- Cyg X-1 rentg. dvojhvězda
Obsah |
