Monoceros

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(2. pád Monocerotis, zkr. Mon, čes. Jednorožec)

Souhvězdí zimní oblohy.


Jednorožec je výtvor lidské fantazie. Toto zvíře - koně s dlouhým rohem uprostřed čela - nikdo nikdy neviděl. Mělo to být zvíře velmi rychlé a tuze nebezpečné. Asi proto, aby se ve středověkých lékárnách hodně platilo za jeho roh, z kterého byl podle mastičkářů velmi účinný lék proti padoucnici. Ve skutečnosti se zřejmě jednalo o roh nosorožce. Dodnes jsou pro tuto pověru vybíjeni nosorožci ve velkém.

Poměrně nové souhvězdí, zavedené na oblohu v 17. stol., sestává ze slabých hvězd. Najdeme je v Mléčné dráze mezi Siriem a Procyonem. Nalézá se v něm několik otevřených hvězdokup a emisní mlhovina Rosetta - oblast překotného zrodu hvězd. U hvězdy R Mon je proměnná Hubbleova mlhovina (NGC 2261). Hvězdu i její mlhovinu lze vidět ve větším amatérském dalekohledu.

Hvězda β Mon je považována za nejkrásnější trojhvězdu na obloze. Za jasné tmavé noci lze i malým dalekohledem rozlišit její tři modrobílé hvězdy. Nejjasnější je od obou vzdálena 7,4″ a slabé od sebe 2,8". Mléčná dráha v Jednorožci je chudší než opačným směrem, to znamená ke Střelci. Díváme se totiž ven, k okraji Mléčné dráhy. Asi 20 000 ly za hvězdami v Jednorožci je okraj disku Galaxie.

hvězda α &delta(0) r(ly) vr(km s–1) mv spekt. B-V
α 07h41m -09,5 144 +10 3,9 K0 III 1,0
β 06h29m -07,0 691 +22 4,6 B3 V -0,1
γ 06h15m -06,3 645 -5 4,0 K3 III 1,3
δ 07h12m -00,5 375 +15 4,2 A2 V -0,0



objekt α δ r(ly) mv d
M 50 otevřená hvězdokupa 07h03m -08020′ 2 600 6,3 16′
NGC 2237-39 Rosetta 06h32m +05003′ 3 600 80″ × 60″
NGC 2261 Hubbelova mlhovina 06h39m +08044′ 6 500 2″ × 1″


Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje