Rosetta

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Obsah

Sonda Rosetta

Sonda ke kometě 46P/Wirtanen. Připravuje ji ESA a má být vynesena 12. ledna 2 003 raketou Ariane-5 z Kuru ve Francouzské Guianě. Dodatečnou energii potřebnou na osmiletou cestu ke kometě získá prakovým efektem od Marsu (26.8.2005) a od Země 21.11. 2005. 11. července má proletět kolem planetky Otawara a vrátit se k Zemi pro opětné načerpání energie prakovým efektem od naší planety (28.11.2007). 24. července 2008 se setká s planetkou Siwa a 29. listopadu 2011 dorazí ke ke kometě a stane se její družicí. Po zmapování povrchu jádra z výšky asi 1 km bud rozhodnuto, kam přistane modul, aby na místě zkoumal chemické a fyzikální vlastnosti materiálu jakož i procesy při uvolňování plynů a prachu.


Emisní mlhovina Rosetta

(NGC 2237-38-39, čes. Růžice)

Pravidelná emisní mlhovina v Jednorozci (Monoceros) ve tvaru růžice. Je to rozsáhlá oblast H II o průměru 50 ly, vzdálená asi tři 3600 ly. Její záření je způsobeno skupinou 17 mladých žhavých hvězd, které vznikly uvnitř mlhoviny. Jejich ultrafialové záření excitují atomy ve zbylé mateřské mlhovině, a ty pak při deexcitaci vyzařují světelné fotony, které vidíme (viz fluorescence). Jsou to vesměs hvězdy mladší než 1 mil. let. Jejich prudký hvězdný vítr vytlačil zbytky okolní mateřské mlhoviny a vytvořil kolem hvězd dutinu, která dává mlhovině charakteristický tvar. V dalekohledu lze vidět jen tři jasnější oblasti mlhoviny (každá je označena číslem NGC), avšak krásný tvar rozkvetlé růže ukáže teprve fotografie pořízená velkým dalekohledem. Je to bezesporu nejkrásnější mlhovina na naší obloze a jedním z poměrně blízkých míst překotného zrodu hvězd.

a = 06h32m, d = 05,0°, r = 3600 ly, d = 80" × 60"

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje