Tlak záření
Z Wikina
Tlak záření je síla, kterou působí dopadající elektromagnetické záření na plochu.
Protože záření je tok fotonů, tlak znamená přenos jejich hybnosti na plochu. V černém tělese se rovná jedné třetině hustoty záření u dané frekvence.
V nitru Slunce a normálních hvězd je tlak záření menší než tlak plynů. Avšak při vzniku supermasivní hvězdy, kdy středová teplota dosahuje vysokých hodnot, tlak záření (1/3 aT4) převáží nad vlastní gravitací a rozmetá vznikající prahvězdu. To je důvod, proč neexistují supermasivní hvězdy (o hmotnosti větší než 100 Mo).
Tlak slunečního záření, jímž jsou brzděny meteoroidy o rozměrech milimetrů a centimetrů, je důvodem jejich spirálovitého pohybu ke Slunci (viz Poyntingův–Robertsonův jev). Naopak, maličké částice meziplanetárního prachu (menší než 1 mm) jsou tlakem slunečního záření vymetány ze sluneční soustavy. U velkých těles je tlak dopadajícího záření zanedbatelný.
Obsah |