Reliktní záření

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Reliktní záření je záření z doby kosmologické rekombinace, které se (v důsledku rozpínání vesmíru) značně posunulo k dlouhým vlnovým délkám.

Reliktní záření se také nazývá: reliktové záření, fosilní záření, kosmologické záření, kosmické pozaďové záření, fosilní fotony, záření 2,7 K.

Obsah

Charekteristika

Reliktní záření je izotropní záření v dlouhovlnné infračervené až decimetrové oblasti spektra. Je tvořeno fotony s kmitočty převážně od 3 × 108 do 3 × 1011 Hz. Počet fotonů reliktního záření je přibližně 400 cm–3, tedy o něco větší než počet reliktních neutrin.

Spektrum záření

Spektrum reliktního záření odpovídá záření černého tělesa o teplotě 2,7 K. Pochází z doby, kdy byl vesmír starý asi 300 000 let. Tehdy zářivé období přecházelo do hvězdného období. Záření tehdy uvolněné mělo vlnové délky kolem 0,5 mm a jeho spektrum bylo podobné dnešnímu slunečnímu spektru. Od té doby se vesmír rozepnul přibližně 10 000× a tolikrát se prodloužily i všechny vlnové délky reliktních fotonů a tolikrát poklesla jejich energie: z několika eV na desetitisíciny eV.

Hustota energie záření

Reliktních fotonů je ve vesmíru dvoumiliardkrát víc než nukleonů. Při rekombinaci vodíku byla hustota energie záření a hustota energie hmoty stejná. Přestože celkový počet nukleonů i reliktních fotonů se s časem nemění, hustota energie reliktního záření je dnes asi 10 000× menší než průměrná hustota energie hmoty.

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]