Emise záření

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

Vysílání elektromagnetického záření (čili fotonů) z hmoty. Některé elementární částice se mohou samovolně rozpadnout na dva energetické fotony (např. neutrální mezon π se po svém vzniku ihned rozpadne na dva gama-fotony o energii 70 MeV. Excitovaná jádra atomů (např. nárazem) se vracejí zpět do základního stavu a vysílají gama-záření. Podobně excitované atomy, molekuly a ionty emitují fotony při přeskoku z vyšší energetické hladiny do nižší (tzv. vázaně-vázaná emise). Při tom vznikají emisní čáry a emisní molekulové pásy. Volný elektron vysílá záření při rekombinaci s kladným iontem (tzv. volně-vázaná emise). Vyzářená energie se rovná ionizačnímu potenciálu + kinetické energii zachyceného elektronu. Volný elektron v plazmatu je zabrzděn při průletu kolem iontu a vysílá záření; to je volně-volná emise čili brzdné záření. Relativistický elektron krouží (v důsledku Lorentzovy síly) v magnetickém poli a emituje synchrotronové záření (neboli magnetické brzdné záření). Čerenkovova emise záření je obdobou světelné rázové vlny. Dochází k ní, jestliže se relativistický elektron pohybuje v průhledné látce rychlostí větší, než je rychlost světla v této látce. K emisi rádiového záření vodíku na vlnové délce 21 cm (1420 MHz) dochází v mezihvězdném prostoru tehdy, jestliže se souhlasný spin elektronu a protonu ve vodíkovém atomu změní v opačný (viz vodíková čára 21 cm). Při emisním záření přechází energie hmotné (částicové) složky vesmíru do složky fotonové. Obráceným procesem k emisi je absorpce. Při absorpci se naopak obohacuje hmotná složka na úkor složky fotonové.

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]