Cetus
Z Wikina
(2. pád Ceti, zkr. Cet, čes. Velryba). Nejrozsáhlejší a jedno z nejstarších souhvězdí. Nejlépe viditelné v prosinci večer.
Velryba je součástí báje o Perseovi a Andromedě. Byla to původně hrozná mořská obluda, která hrozila, že zaplaví obrovským příbojem celou Etiopii. Před zkázou mohlo zemi zachránit jen obětování princezny Andromedy. Se souhlasem krále Cefea a královny Kasiopeje byla přikována ke skále na břehu moře. Hrdina Perseus ukázal obludě hlavu Medúzy a obluda zkameněla. Nakonec se slavila svatba zachráněné Andromedy s Perseem. A na oblohu se podle dávných zkazek dostali všichni: Andromeda, Perseus, Cefeus, Kasiopeja i Velryba. Ta poslední jako doklad Perseovy statečnosti.
Nejzajímavějším objektem v souhvězdí je Mira. Je to nejznámější proměnná hvězda. Objevil ji Galileův současník Fabricius ještě dříve, než byl vynalezen dalekohled. Hvězda se objevuje pravidelně na obloze na dobu 4—5 měsíců a potom mizí (je vidět pouze dalekohledem). Její objevování a mizení s periodou 11 měsíců je důvod, proč se jmenuje Mira („Podivuhodná“). Je představitelkou dlouhoperiodických proměnných, jichž známe několik tisíc.
Pozoruhodná je slabá hvězdička τ Cet. Patří k nejbližším hvězdám; je vzdálena pouze 12 ly a pohybuje se rychle po obloze (posune se za 1000 let o průměr Měsíce), ale otáčí se pomalu, podobně jako naše Slunce. Hvězdy tohoto typu předaly svůj otáčivý pohyb (moment hybnosti) svým planetám. Z toho usuzujeme, že i τ Cet, podobně jako naše Slunce, má svou planetární soustavu. Proto je (podobně jako ε Eri) pečlivě sledována pozemskými radioastronomy.
α δ (°) r (ly) vr(km s–1) mv spekt. B–V
α Menkar 3h02m + 4,1 220 –26 2,5 M1 IIIa 1,6
β Deneb Kaitos 0 44 –18,0 96 +13 2,0 K0 III 1,0
γ Kaffaljidhma 2 43 + 3,2 82 –5 3,5 A3 V 0,1
ζ Baten Kaitos 1 51 –10,3 259 +9 3,7 K0 III 1,1
η Deneb Algenubi1 09 –10,2 118 +12 3,4 K1 III 1,3
σ Mira 2 19 – 3,0 420 +64 2,4-9,7 M7 IIIe 1,4
τ 1 44 –15,9 12 –16 3,5 G8 V 0,7
M 77 Seyfertova galaxie u δ Cet, 8,9 mag, 7´× 6´, r = 60 mil. ly
Obsah |
