Aquarius

Z Wikina

Přejít na: navigace, hledání

(2. pád Aquarii, zkr. Aqr , čes. Vodnář). Jedno ze zvířetníkových souhvězdí.

Na starých babylonských kamenech byl Vodnář zobrazován jako klečící muž, který vylévá vodu z vědra na rameni. V Egyptě byl symbolem nilských záplav a období dešťů. Egypťané se domnívali, že záplavy Nilu způsobuje Vodnář tím, že přelévá vodu z pramenů obrovským vědrem do řečiště. Ostatně všechny dávné civilizace spojovaly toto souhvězdí v různých formách s vodou – s deštěm, záplavami, mořem, ba i vínem. Aztékové věřili, že Vodnář je zpodobení boha Quetzalcóatla, který připlul z východních moří. V řeckém bájesloví představoval Dia, který lije proudy vody na zem, aby potrestal hříšné lidstvo. Lidé prý bývali nejdříve velmi dobří a šťastní a na zemi bylo věčné jaro (zlatý věk). Potom přišel stříbrný věk, kdy Zeus rozdělil rok na čtyři období a lidé museli snášet střídání horka a zimy. Pak nastal věk bronzový a naposled nejhorší ze všech, železný. Lidé byli tehdy velmi zlí a sobečtí, pravda a ctnost téměř vymizely. Tehdy se Zeus rozhněval a vylil na zem obrovské množství vody, v níž všichni lidé utonuli. To se prý přihodilo při katastrofálních záplavách v Thesálii r. 1503 př. Kr. Jen na vrcholku hory Parnasu, který byl jediným kouskem pevné půdy, se zachránil Prometheův syn Deukalion s manželkou Pyrrhou, lidé spravedliví, skromní a dobří. Ti pak zalozili nový lidský rod.

Na podzimní obloze je pod Pegasem skupina vodních souhvězdí: Ryby, Velryba, Vodnář, Jižní ryba, Kozorožec, Řeka Eridanus a na západ od Pegase je Delfín. Souhvězdí V. zaujímá rozsáhlou část oblohy pod Pegasem. Jeho hvězdy však nejsou příliš nápadné. Nejjasnější z nich, Sadalmelek (arab. Šťastná hvězda krále), je veleobr o svítivosti 10 000 Lo, vzdálený od nás asi 1100 ly. Paprsek, který právě pozorujeme, opustil hvězdu v době Velkomoravské říše. Obráceně, pokročilí astronomové z pomyslné planety u této hvězdy by právě teď Zemi viděli, jak vypadala v době Cyrila a Metoděje.

Berlínský hvězdář Galle objevil r. 1846 u hvězdy τ Aqr další planetu naší sluneční soustavy, Neptuna. Její polohu vypočítal už dříve francouzský astronom Leverrier z nepravidelností dráhy Urana. Neptun jej totiž přitahuje svou gravitací, a tím poněkud vychyluje z dráhy. A právě z velikosti a směru odchylek od vypočtené dráhy bylo možno určit polohu planety dosud nepozorované a nazvané po svém objevení jménem římského boha vod Neptuna. Poblíž hvězdy η Aqr je radiant meteorického roje zvaného Éta Aquaridy. Meteory tohoto roje jsou pozůstatky Halleyovy komety a objevují se nejhojněji kolem 5. května. U hvězdy δ Aqr je radiant slabšího roje, Delta Aquarid, činný od 24. července do 6. srpna, s maximem 28. července. Konečně třetí, nejslabší roj ve Vodnáři, jsou Iota Aquaridy, nazvané podle hvězdy, která je k radiantu nejblíže. Helix je největší planetární mlhovina na naší obloze.


Hvězda α δ (°) r (ly) mv spekt. B - V
α Sadalmelek 22h06m -00,3 1 100 2,96 G2 Ib 0,98
β Sadalsud 21h32m -05,6 850 2,91 G0 Ib 0,83
γ Sadachbia 22h22m -01,4 82 3,84 A0 V -0,05
δ Skat 22h55m -15,8 85 3,27 A3 V -0,05
ε Albali 20h48m -09,5 67 3,77 A1 V 0,00

M 2 a M 72 kul. hvězdokupy

M 73 asterismus (4 hvězdy)

NGC 7009 planet. mlhovina Saturn, 8,4 mag, 44" x 26"

NGC 7293 planet. mlhovina Helix, 6,5 mag, 15' x 12'

radianty tří meteoritických rojů u hvězd ε, δ a τ Aqr

Obsah

Odkazy

Reference

Velká encyklopedie vesmíru

Související témata

Literatura

Internetové odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Navigace
Stránky
Nástroje
[CNW:Counter]