Podzimní obloha
Z Wikina
Na mapce jsou podzimní souhvězdí, jak je u nás můžeme vidět kolem 23 h v září, 21 h v říjnu a 19 h v listopadu. Za měsíc se (z pozemského hlediska) obloha pootočí o 30°, což odpovídá dvěma hodinám. Podzimní obloha je dost chudá, pozorujeme-li ji večer. Můžeme ještě vidět letní souhvězdí Labuť (Cygnus), Orla (Aquila) a Lyru, ale dost nízko nad západním obzorem. Na severozápadě se rozkládá Herkules. Orion ještě nevyšel. Nad východním obzorem najdeme Býka (Taurus) a nápadné Plejády. Nízko nad severním obzorem je Velká medvědice (Ursa Maior), která u nás nikdy nezapadá (čili je cirkumpolární). Dvojité W Kasiopeje (Cassiopeia) máme téměř nad hlavou.
Výraznou skupinou hvězd (asterismem), podle níž se na podzimní obloze snadno orientujeme, je velký Pegasův čtverec s hvězdami a, b a g Peg a a And. S hvězdami b a g And a s Algolem v Perseu tvoří obrazec podobný Velkému vozu. Pod Andromedou je Trojúhelník (Triangulum) a Beran (Aries). Otevřené písmeno V u jihovýchodního rohu Pegasa jsou nevýrazné Ryby (Pisces). Jižní oblohu z velké části zabírají rozsáhlá souhvězdí Velryba (Cetus) s podivuhodnou hvězdou Mirou a Vodnář (Aquarius). Pod nimi za dobrých podmínek můžeme vidět Sochaře (Sculptor) a Jizní rybu (Piscis Austrinus).
Hlavními meteorickými roji jsou Orionidy, Leonidy a Geminidy.
Obsah |
Odkazy
Reference
Související témata
