Aries
Z Wikina
(2. pád Arietis, zkr. Ari, čes. Beran nebo Skopec)
Prvé zvířetníkové souhvězdí.
Souhvězdí Berana má dávnou historii. Babyloňané, Peršané, Egypťané a Řekové v něm viděli ležícího skopce. Podle Řeků měl thébský král Athamas dvě děti. Jejich macecha je však neměla ráda a špatně s nimi zacházela. Když se to dověděl posel bohů Hermes, poslal obě děti do království Kolchidy, což byla země na východním břehu Černého moře. Hermes dal dětem na cestu berana se zlatým rounem, který uměl rychle létat. Chlapec Frixos a děvče Hellé sedli beranu na záda a drželi se jeho zlatého rouna. Děvče se však nedrželo dost pevně a spadlo do moře. Na její památku byla ona část moře od té doby nazývána Hellespont (Hellino moře, dnešní Dardanely). Frixos šťastně dolétl až do Kolchidy a byl tamním králem přijat velmi přátelsky. Berana pak obětoval Diovi a zlaté rouno dal z vděčnosti kolchidskému králi. Král si vzácného daru velmi vážil a bál se, aby mu jej nikdo nevzal. Schoval jej proto do posvátné jeskyně hlídané drakem, který nikdy nespal. Přesto však později připlul do Kolchidy hrdina Iason se svými druhy na lodi Argo a rouno odvezl do Řecka.
Souhvězdí leží pod Andromedou. Najdeme je pomocí trojice hvězd α, β a γ Ari; není však příliš nápadné. Hezkým objektem pro triedr je hvězda γ (Mesarthim), která se nám jeví s další hvězdou jako optická dvojhvězda. Ve skutečnosti jsou od sebe vzdáleny 24 ly.
V době antického Řecka byl Beran prvním souhvězdím zvířetníku. Ležel v něm jarní bod (místo na ekliptice, v němž je Slunce v době jarní rovnodennosti). V důsledku precese Země se jarní bod posunul do sousedního souhvězdí na západ, tj. do Ryb (Pisces), avšak označuje se stále astronomickým symbolem Berana. V současné době Slunce prochází souhvězdím Berana od konce dubna do půli května. V době od 31. května do 18. června se Země setkává s rozsáhlým proudem drobných částic, které se při vletu do atmosféry vypařují a vytvářejí tak meteory. Bod, z něhož tyto meteory vyletují (radiant), leží v souhvězdí Berana. Protože se však Beran nachází počátkem června na denní obloze, můžeme jeho meteory sledovat jen meteorickým radarem. Arietidy jsou nejmohutnějším denním rojem.
| Hvězda | α | δ (°) | r (ly) | mv | vr (km s – 1) | spekt. | B - V |
| α Hamal | 02h07m | +23,4 | 66 | 2,00 | -14 | K2 IIIab | 1,15 |
| β Sheratan | 01h55m | +20,8 | 60 | 2,6 | -2 | A5 V | 0,13 |
| γ1 Mesarthim | 01h53m | +19,3 | 204 | 4,8 | -1 | B9 V | 0,00 |
| γ2 | 01h53m | +19,3 | 4,8 | 4,7 | AlpSi | -0,04 | |
| δ Botein | 03h12m | +19,7 | 166 | 4,4 | +25 | K2 III | 1,03 |
γ Ari, ε Ari, λ Ari, π Ari, dvojhvězdy
denní meteorický roj Arietidy
Obsah |
