Z Wikina
(2. pád Herculis, zkr. Her, čes. Herkules). Rozlehlé souhvězdí letní oblohy.
Herkules (řec. Hérakles) byl syn krásné pozemšťanky a Dia, vládce bohů i lidí. Od svého otce dostal do vínku sílu a slávu. Diova manželka Héra Herakla od jeho narození pronásledovala. Poslala na novorozeně dva hady, aby ho zardousili. Ale Hérakles byl už jako dítě velmi silný a hady zabil. Když vyrostl, donutila ho sloužit mykénskému králi, který mu ukládal přetěžké práce. Bylo jich celkem dvanáct. Jedním z nich byl úklid Augiášova chléva. Herkules do něj zavedl řeku, aby chlév vyčistila. Héra ho pak poslala na tři roky do otroctví, kde musel pracovat a oblékat se jako žena. Nakonec se s ním smířila, a dala mu dokonce svou dceru Hébé za manželku. Zeus ho učinil nesmrtelným a vykázal mu místo na obloze nedaleko Hydry, kterou kdysi také přemohl.
V nejstarších civilizacích byl označován jako klečící obr, shýbající se mladík apod. Féničané v tomto souhvězdí zbožňovali svého mořského boha Melkartha.
Souhvězdí lze snadno najít podle výrazného čtyřúhelníku (z hvězd η, Ç, ε a π), který připomíná květináč. Leží mezi Lyrou a Severní korunou (Corona Borealis). Nejjasnější hvězda v Herkulovi, Ras Algethi, je jedna z největších známých hvězd vůbec. Průměr tohoto červeného veleobra je asi 800 mil. km. Mění nepravidelně svoji jasnost, podobně jako ostatní červení veleobři. I malým dalekohledem lze u něj spatřit namodralého průvodce, který sám je spektroskopická dvojhvězda.
U hvězdy v Her je apex – bod, k němuž směřuje sluneční soustava. Rychlost pohybu sluneční soustavy k apexu je poměrně malá (přibližně 20 km s–1). Naopak rychlost oběhu kolem galaktického středu je mnohem větší (230 km s–1) a postihuje všechny hvězdy slunečního okolí.
Pozoruhodná je Velká hvězdokupa v Herkulu označená M 13. Snadno ji najdeme na spojnici hvězd η a Ç. Lze ji za tmavé noci spatřit pouhým okem jako malou mlhavou svítící skvrnku.
|
| α
| δ (°)
| r (ly)
| vr (km s – 1)
| mv
| spekt.
| B - V
|
| α Ras Algethi | 17h14m | +14,4 | 282 | –33 | 3,5 | M5 Ib-II | 1,4
|
| | 17 14 | +14,4 | | | 5,4 | G5 III+F2 V | 0,0
|
| β Rutilicus | 16 30 | +21,5 | 148 | –26 | 2,8 | G7 IIIa | 0,9
|
| | 16 22 | +19,2 | 195 | –35 | 3,8 | A9 III | 0,3
|
| δ Sarin | 17 15 | +24,8 | 78 | –41 | 3,1 | A3 IV | 0,1
|
| ε | 17 0 | +30,9 | 163 | –24 | 3,9 | A0 V | –0,0
|
| Ç | 16 41 | +31,6 | 35 | –70 | 2,8 | G0 IV | 0,6
|
| κ Marsik | 16 8 | +17,0 | 388 | –9 | 5,0 | G8 III | 0,9
|
| λ Maasym | 17 31 | +26,1 | 367 | –26 | 4,4 | K3 IIIBa | 1,4
|
Odkazy
Reference
Velká encyklopedie vesmíru
Související témata
Literatura
Internetové odkazy